Ačkoliv Magyar s nejvyšší pravděpodobností nestane v čele vlády dříve než 5. května, už nyní kontaktuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou ve snaze obnovit vztahy mezi Budapeští a EU, otřesené po šestnácti letech poloautoritářské vlády Viktora Orbána.
Podle Politica už v pondělí večer opět telefonicky hovořil se šéfkou unijní exekutivy a zavázal se k přijetí nezbytných reforem, zavedení protikorupčních opatření, zajištění nezávislosti soudů a ochraně médií a akademických svobod.
Sama von der Leyenová po úterním telefonátu s Magyarem uvedla, že Maďarsko potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. Maďarsko se podle ní po volbách vrátilo do samého srdce Evropy, kam vždy patřilo. Oba politici spolu prý diskutovali o bezprostředních prioritách.
„Je třeba urychleně pracovat na obnově, opětovném sladění a reformách,“ napsala von der Leyenová na síti X. „Obnovit právní stát. Znovu se sladit s našimi společnými evropskými hodnotami. A reformovat, aby se uvolnily příležitosti, které nabízejí evropské investice,“ dodala.
Už předtím se o možném restartu vztahů s Budapeští vyjádřila optimisticky. „Samozřejmě začneme s (novou maďarskou) vládou spolupracovat co nejdříve (...), abychom učinili rychlý a dávno potřebný pokrok ve prospěch maďarského lidu,“ řekla v pondělí šéfka Komise.
Pro novou maďarskou vládu bude hlavní prioritou odblokování zhruba 18 miliard eur, které Brusel zmrazil kvůli rozkladu právního státu a omezování svobody médií v Maďarsku za Orbánovy vlády. Magyar také bude chtít získat přístup k evropským půjčkám na obranu v objemu zhruba 16 miliard eur a docílit zrušení pokuty jeden milion eur denně, uložené Maďarsku za odmítání migračních dohod, připomíná Politico.
Zároveň poznamenává, že Brusel však tyto sumy jen tak neodevzdá někomu, o kom zatím nic neví, a Magyar bude muset prokázat, že to s demontáží Orbánova autoritářského státu myslí vážně. Pro Brusel je klíčové, aby Maďarsko přestalo vetovat životně důležitou unijní půjčku 90 miliard eur Kyjevu a podpořilo nový balíček sankcí EU proti Rusku. Evropská komise rovněž chce, aby Maďarsko přestalo bránit zahájení formálních přístupových jednání s Ukrajinou.
Naštěstí pro obě strany se zdá, že všichni jsou ochotni konat rychle, soudí Politico. Magyarovi totiž běží čas, a pokud do srpna nutné reformy v oblasti právního státu neprovede, přijde Maďarsko o významnou část peněz z fondů EU.
Podstatné podle Politica je, že první cesta nového premiéra povede do Polska, které o rozmrazování fondů EU ví své. Magyar se setká s premiérem Donaldem Tuskem, který „bude připraven mu pomoci, vysvětlí všechno do detailu a podělí se o své zkušenosti“, řekl polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany (EPP), jejíž součástí je Tuskova Občanská koalice.
Po Tuskově vítězství ve volbách v roce 2023 uvolnila Evropská komise v únoru následujícího roku 100 miliard eur, rovněž blokovaných kvůli nedodržování zásad právního státu předchozí vládou, jakmile nový premiér předložil plán soudní reformy a podnikl další kroky k obnovení důvěry. V případě Polska však nakonec slíbené reformy zablokoval prezident Karol Nawrocki, a mnozí si tak stěžovali, že se Varšava dostala ke zmrazeným penězům jen na základě slibů.
Hořká zkušenost z Varšavy vede Evropskou komisi k opatrnosti a nyní si bude chtít být jistá skutečným zavedením reforem. Podle portálu je tudíž pravděpodobné, že Maďarsko o část výplat zmrazených peněz zpočátku přijde. Nicméně ústavní většina hnutí Tisza v novém maďarském parlamentu znamená, že Magyar by měl být schopen pracovat rychle.
A pokud prezident Tamás Sulyok vyslyší jeho výzvu, aby odstoupil, jakmile jej pověří sestavením vlády, nemusel by budoucí premiér čelit ani vzdorné hlavě státu a mohl by prosazovat reformy snadno a dle libosti.
„Může všechno, nemá na co se vymlouvat,“ řekla pro Politico nizozemská europoslankyně Tineke Striková, pověřená dohledem nad dodržováním zásad právního státu v Maďarsku. „Přesně ví, co je třeba udělat. Komise má samozřejmě svá kritéria a podle mě by měl předložit plán: udělám to tak a tak a v takovém časovém horizontu,“ dodala.
Kreml těší Magyarův pragmatismus
Kreml s uspokojením vnímá připravenost Magyara k pragmatickému dialogu s Moskvou. V úterý se tak vyjádřil mluvčí ruského vládce Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „S uspokojením můžeme konstatovat, jak tomu rozumíme, připravenost vést pragmatický dialog. V tomto případě je tato připravenost vzájemná. Dále se budeme řídit konkrétními kroky nové maďarské vlády,“ odpověděl Peskov na dotaz, jak v Kremlu přijali první Magyarova vyjádření po vyhraných volbách.
Magyar v pondělí na tiskové konferenci označil Rusko za bezpečnostní riziko, ale zároveň řekl, že bude chtít s Moskvou pragmatické vztahy. Ukrajina je podle něj v současné válce s Ruskem obětí. Přivítal také pondělní reakci Moskvy na výsledky maďarských parlamentních voleb. Peskov v pondělí řekl, že Moskva respektuje volbu Maďarů a počítá s pokračováním pragmatických kontaktů mezi oběma zeměmi.
Končící premiér Orbán udržuje navzdory ruské invazi na Ukrajinu vřelé vztahy s Moskvou a Maďarsko je závislé na dodávkách ropy a plynu z Ruska. S Kyjevem má naopak napjaté vztahy. Orbán byl pro Moskvu užitečný, protože se často vyjadřoval proti sankcím Evropské unie vůči Rusku kvůli válce proti Ukrajině, postavil se proti snaze Kyjeva o vstup do EU a zablokoval unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur.
Magyar kombinuje proevropskou rétoriku s vyjádřeními, že bude muset vést rozhovory s Putinem a nadále kupovat ruskou ropu a plyn. K Ukrajině v pondělí řekl, že půjčku pro ni už schválila EU na svém prosincovém summitu, a proto nevidí důvod, proč tuto otázku znovu otevírat. Zároveň se postavil proti urychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie.
