Maďarsko v červenci rozšířilo svůj imigrační program, díky čemuž mohou občané Ruska a Běloruska nově získat status hostujících pracovníků v Maďarsku. Nepotřebují k tomu bezpečnostní prověrku a do členského státu EU mohou přivést i své rodinné příslušníky. To podle médií znamená, že Rusové mohou vstupovat do EU přes Maďarsko bez jakýchkoli bezpečnostních kontrol a bez překážek pokračovat do dalších států EU.
Platnost povolení je dva roky, lze ho ale prodloužit. Krok Maďarska již vyvolal kritiku, i podle předsedy frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera může znamenat bezpečnostní hrozbu. Obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
„Rusko je bezpečnostní hrozbou. Potřebujeme více, nikoli méně ostražitosti,“ napsala eurokomisařka Johanssonová ve čtvrtek večer na sociální síti X. „V dnešním dopise žádám maďarskou vládu o vysvětlení. Pokud představuje jejich systém riziko, budeme jednat,“ dodala.
„Nevyprovokovaná a neoprávněná útočná válka Ruska proti Ukrajině má rozsáhlé důsledky, včetně velkého bezpečnostního rizika pro unii a její občany. Sankce uvalené Evropskou unií zasadily ruské válečné ekonomice významnou ránu, ale musíme zůstat ostražití, protože Rusko používá velmi nekonvenční nástroje k destabilizaci Evropské unie a jejích hodnot,“ napsala Johanssonová v úvodu dopisu zaslaného do Budapešti. V této souvislosti zmiňuje zejména nedávné sabotáže a útoky na evropskou kritickou infrastrukturu, které jsou přičítané Rusku.
Jak poznamenala agentura Reuters, incident odráží napětí panující mezi unijními institucemi a Maďarskem. Budapešť, která tento půlrok předsedá EU, udržuje na rozdíl od ostatních zemí sedmadvacítky dobré vztahy s Moskvou. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku července navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Návštěva, kterou s nikým z EU nekonzultoval, vyvolala množství kritiky.
