Na prosincovém summitu EU ještě Maďarsko půjčku podpořilo po ujištění, že se za ni stejně jako Česko nebo Slovensko nebude muset zaručit.
„Od poloviny února Ukrajina z politických důvodů odmítá přepravu ropy ropovodem Družba do Maďarska, což je v rozporu s jejími mezinárodními závazky,“ uvedl Orbán v dopise. „Dokud tomu tak bude, Maďarsko nepodpoří změnu nařízení o víceletém finančním rámci nezbytnou pro využití rozpočtové rezervy pro zřízení půjčky,“ dodal.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek.
Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina pak bude odpovědná za splacení půjčky, jakmile obdrží válečné reparace od Ruska.
Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci.
Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš.
„My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl po summitu.
Hrozí, že Ukrajina zůstane v dubnu bez financí
S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy: návrh na pozměnění nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu. Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii.
Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. První nařízení je přitom potřeba přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina.
Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.
„Jak všichni víte a pamatujete si, Evropská rada souhlasila s ukrajinskou půjčkou pod jedinou podmínkou, a sice že se na ní tři členské státy nebudou finančně podílet. Tato podmínka byla splněna,“ uvedla v pondělí mluvčí Evropské komise Paula Pinhová.
„Proto očekáváme, že všichni lídři dodrží své závazky. Jejich nedodržení by bylo jasným porušením loajální spolupráce,“ dodala.
Mluvčí EK během tradičního poledního briefingu několikrát zdůraznila, že v prosinci bylo dosaženo politické dohody všech hlav států a vlád, včetně vůdce země, který nyní hrozí zablokováním půjčky.
„Nebudeme nyní spekulovat o žádných dalších krocích,“ reagovala na dotaz, zda z možného porušení zásady loajální spolupráce mohou vyplynout nějaké právní důsledky. O zásadě hovoří článek 4 odstavec 3 Smlouvy o EU, přičemž porušení tohoto principu může vést k řízení o porušení povinnosti vůči členskému státu.
Ukrajina uvádí, že za přerušením tranzitu ropy jsou ruské útoky na její energetickou infrastrukturu, což zpochybnil slovenský premiér Robert Fico. Budapešť a Bratislava Ukrajinu obviňují z politického vydírání, protože Budapešť se staví proti přijetí Ukrajiny do EU. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó o víkendu oznámil, že Maďarsko zablokuje rovněž i dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina tranzit neobnoví.
„Problém je v tom, že ukrajinský stát nenávidí Maďarsko a posledních deset let zaujímá protimaďarský politický postoj. Ukrajina se chová vůči Maďarsku velmi nepřátelsky,“ řekl Szijjártó novinářům při příchodu na dnešní jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Zeptejte se Ukrajinců, proč zastavili dodávky ropy do Maďarska, proč ohrozili bezpečnost dodávek energie do Maďarska? Jsem velmi zvědavý, jaká bude jejich odpověď,“ uvedl maďarský ministr.
Podle Szijjártóa je svrchovaným právem Budapešti rozhodnout se, odkud bude nakupovat energie. „Nejsme připraveni kupovat dražší energii a nejsme připraveni nakupovat z méně spolehlivých zdrojů. Ukrajina nemá právo ohrozit naši energetickou bezpečnost a my chceme, aby okamžitě obnovila dodávky ropy do Maďarska,“ dodal.
Pro zastavení dodávek podle něj neexistuje žádný technický ani fyzický důvod, všechny úseky ropovodu Družba jsou v provozu.
Podle mluvčí komise Anny-Kaisy Itkonenové, která má na starost energetiku, jsou v souvislosti s ropovodem důležité tři body.
„Rusko zničilo ropovod Družba, naší prioritou je energetická bezpečnost našich členských států a Ukrajina se zavázala k opravě ropovodu a rozhodnutí o časovém harmonogramu je na ní,“ uvedla s tím, že ve středu se sejde takzvaná unijní koordinační skupina pro ropu, aby nynější situaci zhodnotila.
