„Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili, že toto opravdu znamená začátek nové éry,“ řekl Magyar. „Naše země nemá času nazbyt. Maďarsko má v každém ohledu problémy. Bylo vypleněno, oloupeno, zrazeno, zadluženo a zničeno,“ prohlásil o dědictví šestnáctileté vlády národněkonzervativní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Středopravá Tisza podle téměř kompletních výsledků ve volbách jasně zvítězila a v příštím parlamentu bude mít více než dvoutřetinovou většinu hlasů potřebnou pro změny v ústavě. Magyar věří, že může mít 142 mandátů ze 199.
Magyar plánuje prosadit novelu ústavy, podle které by premiér mohl být ve funkci maximálně dvě funkční období. Orbán tento úřad zastával čtyři funkční období po sobě, vládu vedl také v letech 1998 až 2002.
Rusko představuje bezpečnostní hrozbu, řekl s tím, že „Ukrajina je v konfliktu s Ruskem obětí“. Zároveň uvedl, že chce s Moskvou pragmatické vztahy. Moskvě a Pekingu poděkoval, že přijali rozhodnutí maďarských voličů a že „jsou otevřené pragmatické spolupráci“ s Budapeští.
Ujistil, že Maďarsko nebude zasahovat do vnitřních záležitostí žádné jiné země a dodal, že to samé žádá rovněž od všech ostatních států. Lídr vítězného uskupení v pondělí opět vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby pověřil vítěze voleb sestavením vlády a rezignoval.
Sulyok byl podle Magyara „jmenován, aby všechno podepsal, každý dokument, ať už by to byl jídelníček, ústava nebo zákon“. Sulyoka parlament ovládaný Fideszem do funkce zvolil předloni v únoru. Magyar už v neděli večer apeloval také na další vysoké státní úředníky, které označil za loutky, aby udělali to samé.
Orbán po roce 2010 podle kritiků proměnil Maďarsko v poloautoritářský stát, v němž Fidesz a jeho spojenci ovládli důležité instituce v zemi, zajistili si vliv na ekonomiku a média a omezili principy demokracie a plurality. Kvůli tomu už léta vede s Budapeští spory Evropská komise, která jí zmrazila výplatu části peněz z evropských fondů.
Co se týká maďarských médií, Magyar v pondělí řekl, že jeho vláda pozastaví vysílání zpráv ve veřejnoprávních médiích, dokud nebude zajištěna jejich nestrannost. Kritizoval to, co označil za lži a propagandu připomínající ministra nacistického Německa Josepha Goebbelse a Severní Koreu. Řekl, že propagandě a lžím čelil jako vůdce opozice a že podle něj měly uvést maďarskou veřejnost v omyl.
Orbánova vláda sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA. Před jejím sídlem se konaly demonstrace proti vládní kontrole médií a proti údajně neobjektivnímu zpravodajství, proti tzv. továrně na lži a propagandistické mašinérii, jak svého času psala americká agentura AP.
Nevládní organizace Reportéři bez hranic zařadila Orbána na seznam nazvaný „predátoři svobody tisku“. Premiér v reakci poukazoval na existenci několika internetových zpravodajských serverů a komerčních televizních stanic, které jsou podle něj kritické vůči jeho vládě. Prezentoval to jako důkaz, že média v Maďarsku „jsou svobodnější a rozmanitější“ než v západní Evropě.
Ohledně dvou hlavních komerčních televizních stanic v zemi Magyar prohlásil, že TV2 je „odporný, lživý, propagandistický kanál“ napojený na Orbána. Dostává podle něj desetkrát více státní reklamy než konkurenční RTL, přestože sledovatelnost je obdobná. „Skoncujeme s tím, a to povede ke zhroucení propagandy,“ řekl-
„Víme, že Szijjártó usilovně skartuje dokumenty“
Magyar na otázku o tajemství, jak zvítězit nad „státní stranou, disponující propagandou, tajnými službami a úřady na povel“, odpověděl, že politika je o lidech, na což podle něj politici často zapomínají, stejně jako na to, že musí být pro lidi a musí pro ně odvádět práci. Řekl také, že sám se za poslední dva roky hodně naučil o důležitosti přímého kontaktu s lidmi. Uvedl, že jeho strana Tisza získala obrovský mandát, který s sebou nese také obrovskou zodpovědnost.
Magyar se podle MTI vyjádřil i k ministrovi zahraničních věcí Péteru Szijjártóvi. Ten podle médií náhle zmizel z veřejného dění, nezúčastnil se v neděli ani večerního dění ve volebním štábu premiéra Viktora Orbána. Magyar tvrdil, že Szijjártó „je stále na svém místě“ a že v 10:00 dorazil na ministerstvo zahraničí, kde se spolu s nejbližšími spolupracovníky pustil do skartování dokumentů.
„Už několik dní víme, že ničení dokumentů začalo, a to nejen na ministerstvech,“ prohlásil Magyar. „Naším nejdůležitějším úkolem po předání moci bude získat každý dokument, který po skartaci zbude, aby země dál fungovala,“ dodal.
Zjevně není normální, že podnikatel Lörinc Mészáros, pokládaný za blízkého Orbánovi, „se během deseti let stal pětkrát bohatším než britská královská rodina za čtyři století“, prohlásil také Magyar podle MTI. „Všichni, včetně mě, tuší, že se to nemohlo stát legální cestou,“ řekl. „Chápu pobouření veřejnosti nad drancováním naší země, ale nežijeme v komunismu a nemůžeme zabavovat majetek bez soudního rozhodnutí,“ podotkl.
Rychlé přijetí Ukrajiny do EU nechce ani Magyar
Orbán navzdory ruské vojenské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, za jeho vlády se důležitým obchodním a investičním partnerem Maďarska stala Čína.
Magyar den po volebním vítězství řekl, že se nechystá volat ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Pokud však prý zavolá šéf Kremlu, Magyar telefon zvedne. Vítěz maďarských voleb poznamenal, že v takovém případě by prezidentovi řekl, aby zastavil válku proti Ukrajině. Magyar zároveň připustil, že nepředpokládá, že by Putin jeho rady uposlechl, nicméně doufá, že Rusko bude nuceno válku brzy ukončit.
Půjčka od Evropské unie v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) Ukrajině už byla schválena na prosincovém summitu EU, řekl rovněž Magyar a dodal, že nevidí důvod, proč tuto otázku znovu otevírat. Orbán sice s půjčkou v prosinci souhlasil, ale s tím, že Maďarsko - stejně jako Česko a Slovensko - se za půjčku nezaručí. S tím nyní Magyar souhlasil.
Orbán později svůj postoj změnil a odmítal souhlasit s poskytnutím půjčky, dokud do Maďarska – a na Slovensko – opět nepoteče ruská ropa ropovodem Družba. Ta přestala téct na konci ledna, kdy ropovod podle Kyjeva poškodil ruský útok. Uvedených 90 miliard eur je klíčových pro udržení ukrajinské obrany proti ruské agresi. Orbán také blokoval schválení 20. balíku unijních sankcí proti Rusku.
Orbán je nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina v EU a běžně blokuje, zdržuje nebo oslabuje snahy EU rozšířit pomoc Ukrajině a postihnout Moskvu sankcemi za její válku proti Ukrajině. Orbán také obviňoval Kyjev z diskriminace maďarské menšiny žijící v Zakarpatí na západě Ukrajiny.
Vítěz voleb Magyar se v pondělí také postavil proti urychlenému přijetí Ukrajiny do EU a prohlásil, že o členství Ukrajiny by se mělo rozhodovat v referendu. Zlepšení vztahů s Ukrajinou podmínil tím, že Kyjev obnoví práva maďarské menšiny.
Přislíbil také, že příští vláda jeho strany Tisza bude usilovat o spojenecké a – pokud to bude možné – i o přátelské vztahy se všemi sousedními zeměmi, včetně Ukrajiny. „Určitě se setkáme,“ odpověděl podle BBC na otázku ohledně možného setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před novináři Magyar připomněl, že Ukrajina je obětí ruské agrese, a dodal, že nikdo nemá právo za Ukrajince rozhodovat, za jakých podmínek má Kyjev přistoupit na mír.
Magyar přislíbil Polsku vydat stíhané opozičníky
Magyar také přislíbil najít způsob, jak vydat Polsku dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť už dříve udělila azyl – pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku. Maďarsko nebude útočištěm pro mezinárodně hledané zločince, prohlásil Magyar podle agentury Reuters.
Maďarsko v uplynulých letech udělilo politický azyl někdejšímu polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří sporných justičních reforem prosazených předchozí konzervativní vládou z let 2015 až 2023. Ještě dříve politický azyl v Maďarsku získal někdejší Ziobrův náměstek Marcin Romanowski.
„Poradil bych jim (politikům uprchlým z Polska), aby už nešli do IKEA kupovat nábytek, protože tu dlouho nezůstanou,“ řekl. „Mohu jen pánům Ziobrovi a Romanowskému navrhnout, že pokud nemají co skrývat, tak by se měli vrátit domů a zodpovídat se národu. Ziobro byl ministrem spravedlnosti, a tak by měl znát polský soudní systém. Měl by se očistit z obvinění,“ dodal.
V Polsku jsou oba politici obviněni ze zpronevěry peněz na pomoc obětem trestné činnosti. Podle vyšetřovatelů za tyto prostředky kromě jiného pořídili program Pegasus, určený k infiltraci mobilních telefonů, a používali ho proti domácím politickým oponentům.
Oba popírají, že by se dopustili čehokoliv nezákonného a označují se za oběti pronásledování ze strany proevropské vlády premiéra Donalda Tuska, která v roce 2023 u moci vystřídala stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Vztahy mezi Tuskovou vládou a Orbánovým kabinetem byly napjaté, k čemu přispělo také udělení politického azylu Ziobrovi a Romanowskému.
Magyar dal už v neděli večer ve svém vítězném projevu najevo, že chce obnovit tradičně silné vztahy mezi Maďarskem a Polskem. Oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Varšavy. Tusk v pondělí řekl, že si myslí, že jeho vztahy s Magyarem „budou naprosto výjimečné“.
