Zákon povoluje vojákům nasadit i nesmrtící zbraňové prostředky. V textu zveřejněném na webu parlamentu se například uvádí, že armáda smí používat gumové projektily, pyrotechnická zařízení, slzné granáty nebo zbraně vystřelující sítě.
Fotoreportáž z Maďarska: převaděči odvádí desítky lidí, policisté je nechávají být |
Předseda vlády v projevu poukazoval na potřebu poslat vojáky na hranici nejen se Srbskem, ale i s Chorvatskem a se Slovinskem. Přes tyto země totiž neustávající proud uprchlíků obchází žiletkový plot, který Budapešť nechala postavit na hranicích se Srbskem, a opět se dostává na maďarské území.
Policie podle premiéra není s to zajistit hranice jak se Srbskem, tak s Chorvatskem bez pomoci vojska. Dokáže zabezpečit srbský úsek hranice, kde přijatá opatření prý fungují lépe, než se čekalo. „Chorvatský úsek hranice můžeme také bránit, ale potřebujeme k tomu, aby ji společně s policií hlídala i armáda,“ dodal.
Premiér znovu obhajoval rozhodný postup svého kabinetu proti přívalu migrantů mířících z Blízkého východu, Asie a Afriky přes Balkán a Maďarsko do západní Evropy, především do Německa a Rakouska. Maďarsko podle něj bojuje na dvou frontách - chrání své hranice a zároveň musí bojovat i proti „krátkozrakým evropským politikům“.
Všichni jsme ohroženi
„Evropa nejenže otevírá své brány, ona (uprchlíky) přímo zve,“ pronesl Orbán vyčítavě zjevně na adresu zejména německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Maďarsko-chorvatský spor o uprchlíky: A co sjednocená Evropa? |
Uvedl rovněž, že Maďarsko bude jednat samo, dokud se Evropská unie nedohodne na tom, jak zastavit proud migrantů. „Evropa je bohatá, ale slabá. To je nejnebezpečnější možná kombinace. Výsledek je... katastrofální. Protože Evropa nedokáže chránit své vnější hranice, zavírají se opět vnitřní hranice,“ zdůraznil.
Orbán také označil za pokrytce ty maďarské opoziční poslance, kteří jsou proti nasazení armády, ale přitom se nerozpakují kritizovat vládu za neúčinnou kontrolu hranic.
Uprchlíci na maďarsko-srbské hranici. Fotografoval Jan Skalík
„Naše hranice jsou ohrožené. Náš způsob života je postavený na respektování práva. Maďarsko a celá Evropa jsou v ohrožení,“ prohlásil populistický předseda vlády, jehož zemí od začátku roku už prošlo na 225 tisíc migrantů.
Maďarská vláda zavedla v posledních měsících řadu tvrdých opatření. Kromě plotu na hranici se Srbskem a Chorvatskem také zpřísnila imigrační a azylové zákony včetně trestního postihu za nelegální překročení hranic a zvýšení trestů za pašování lidí.
Kritiku především v západních zemích Evropské unie vyvolaly některé Orbánovy výroky, například o ohrožení křesťanského charakteru Maďarska a Evropy. V pondělí v parlamentu například prohlásil, že miliony migrantů „obléhají“ hranice jeho země a ohrožují celý kontinent. Zopakoval i přesvědčení, že většina migrantů nejsou uprchlíci, ale ekonomičtí běženci.
Tvrdý postup vůči migrantům přináší Orbánově vládní straně Fidesz podporu voličů. Vyplývá to z průzkumu volebních preferencí společnosti Ipsos. Orbánovi tvrdá politika při řešení uprchlické krize sice přinesla kritiku v zahraničí, jeho Fideszu ale přilákala zhruba 300 tisíc nových voličů a upevnila i stálé voličské jádro této pravicové strany. Pokud by se nadcházející neděli konaly parlamentní volby, získala by vládní strana podle průzkumu 41 procent hlasů, což představuje oproti červnovému průzkumu nárůst o tři procentní body.
Krajně pravicová strana Jobbik naopak o dva procentní body přišla, ale stále zůstává druhou nejsilnější politickou silou. Hlas by jí odevzdalo 26 procent voličů. Nejsilnější levicová strana MSZP by si naopak o dva procentní body polepšila a získala by 17 procent hlasů.
Největší podporu má prý Orbánova strana mezi občany mezi 30 a 40 lety. Naopak mezi mladými pod 30 let zůstává nejpopulárnější stranou extremistický Jobbik.
