Maďarští extremisté z Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), kteří se v nedávných volbách dostali do Evropského parlamentu (EP), tam chtějí žádat o zrušení takzvaných Benešových dekretů. Podle webu slovenského deníku sme.sk to v sobotu v Budapešti prohlásil místopředseda Jobbiku a nový europoslanec Csanád Szegedi. Vládní Slovenská národní strana (SNS) v reakci prohlásila, že v EP navrhne usnesení o odmítnutí požadavků na změnu hranic.
Szegedi řekl, že první krok Jobbiku v EP bude žádost o zrušení poválečných dekretů bývalého československého prezidenta, na jejichž základě byli z Československa odsunuti příslušníci národnostních menšin, hlavně sudetští Němci a Maďaři.
Hodlá také tlačit na zrušení takzvané Trianonské dohody z roku 1920.
Maďarsko na základě takzvaného Trianonu ztratilo při dělení Rakouska-Uherska dvě třetiny svého území a polovinu - převážně nemaďarského - obyvatelstva.
"Za několik generací nebo ještě dříve musí trianonské hranice upadnout v zapomnění," prohlásil s tím, že jde o jeden z hlavních cílů jeho strany.
Jobbik chce z roku 2010 učinit rok Trianonu.
SNS známá svými protimaďarskými postoji výzvy Szegediho kritizovala.
"Jednoznačnou odpovědí na rostoucí maďarský extremismus by mělo být přijetí usnesení EP o odmítnutí jakýchkoliv požadavků na změnu hranic v evropském prostoru a o odsouzení všech projevů extremismu," uvedla v prohlášení místopředsedkyně SNS Anna Belousovová. Dodala, že takové usnesení navrhne zástupce strany v EP.
Szegedi promlouval na shromáždění Mládežnického hnutí 64 žup za přítomnosti zhruba 250 členů polovojenské extremistické Maďarské gardy a asi pěti stovek jejích sympatizantů.
Průnik Jobbiku do Evropského parlamentu nečekaně vysokým ziskem 14,77 procenta hlasů byl největším překvapením voleb do EP v Maďarsku. Krajně pravicová strana, která bude mít v EP tři členy, se vyznačuje protiromskou a protislovenskou rétorikou. Také v sobotu v Budapešti Szegedi podle Sme mluvil o "cikánské kriminalitě", "zrušení mafiánské politiky" a "likvidaci vlastizrádných médií".
Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004. Její úspěch se obecně přičítá nynější hospodářské krizi, jež uvrhla především nové země EU do tíživé ekonomické situace. Jejich obyvatelé se s důsledky krize jen obtížně vyrovnávají, a popřávají proto více sluchu populistům a stranám z krajů politického spektra
