Madridská konference o klimatu po dvou týdnech skončila bez výsledku. Debata se odkládá na příští rok |
Mnohé z téměř dvou set účastnických delegací dospěly k závěru, že absence dohody je lepší než špatný kompromis. Účastníci konference schválili „krotké“ prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn.
Podle účastníků konference bylo jednání maratonské a nejkomplikovanější za posledních 25 let. Po dvou týdnech diskusí ale problém globálních trhů s emisemi zůstává otevřený, silné rozpory na poslední chvíli způsobily, že rozhodnutí se odkládá o rok na konferenci v Glasgowě, píše agentura AP.
Evropské i některé další státy daly najevo, že absence shody o režimu emisních povolenek je lepší, než řešení, které by ohrozilo fungování stávajících mechanismů. Do čela odporu proti zesílení závazků při ochraně životního prostředí se postavily Spojené státy, Čína, Brazílie, Austrálie a Saúdská Arábie, uvádí Reuters. Brazílie a Austrálie v debatě o povolenkách hájily podle agentur svá stanoviska nejaktivněji.
  |
Rozhořčení vyvolala zejména Austrálie, která žádala možnost zahrnout své staré emisní povolenky do budoucích výpočtů svých emisí. Austrálie využívá k výrobě energie ve velkém uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele.
Ohlasy ochránců životního prostředí na velmi omezené závěry madridské konference byly okamžité a neúprosné. „Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje,“ prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace. Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI), jednání ukázalo, „jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích“.
„Miliony lidí po celém světě nesou následky klimatických změn. Popření tohoto faktu mohou někteří označovat za zločin proti lidskosti,“ prohlásil na konferenci Ian Fry, delegát tichomořského ostrovního státu Tuvalu.
Nespokojenost s výsledkem madridské konference dal najevo i generální tajemník OSN António Guterres. „Mezinárodní společenství propáslo významnou příležitost, jak prokázat větší ambice a dojednat, zvládnout a financovat boj s klimatickou krizí,“ uvedl dnes v prohlášení. „Nesmíme to vzdát,“ zdůraznil.
Guterres ujistil mezinárodní veřejnost, že OSN je odhodlána „pracovat na tom, aby se rok 2020 stal obdobím, v němž se všechny státy světa zavážou naplnit očekávání vědců v otázce uhlíkové neutrality“.
Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná „Chilská a madridská výzva k činům“. Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.
