Prezident přišel až po půlnoci i proto, že sčítání hlasovacích lístků trvalo dlouho. První – neúplné výsledky – se začaly objevovat až více než pět hodin po uzavření volebních místností.
Oč později přicházely, o to však byly zřetelnější. A překvapivější. Venezuelské opoziční strany, které se společně sdružily v koalici Mesa de la Unidad (MUD), získaly ve 167hlavém národním shromáždění 99 křesel, zatímco socialistická strana PSUV pouhých 46.
Vládní partaj, kterou založil bývalý prezident Hugo Chávez, tak poprvé ve své historii přišla o většinu. Paradoxně na den přesně sedmnáct let poté, co Chávez v roce 1998 poprvé vyhrál prezidentské volby.
‚Venezuelu ovládla válka‘
„Světe, světe, poslouchej, Venezuelu ovládla válka,“ pronesl dramaticky třiapadesátiletý Maduro, když oznámil, že uznává rozhodnutí venezuelského lidu. Mimochodem, silně podpořené rozhodnutí – hlasování se zúčastnilo přes 74 procent voličů. Zdůraznil však, že prohru a odliv sympatizantů tzv. chávismu způsobila „ekonomická válka“, kterou proti vládě vedou „bohatí kapitalističtí byznysmeni, kteří se spřáhli se Spojenými státy“.
AUTORITÁŘSKÁ VENEZUELA |
Podobně ostatně venezuelský prezident vysvětluje už několik měsíců i úpadek jihoamerické země. Venezuela zažívá hlubokou krizi. Země, která je zcela závislá na vývozu ropy, pocítila před půldruhým rokem zásadně pád její ceny. Meziroční inflace dosahuje téměř ke dvěma stům procentům, lidé tráví hodiny ve frontách na nedostatkové dotované zboží a zvykají si na stále častější výpadky proudu či vypínání vody. Chaotická doba navíc přispěla k nárůstu už tak vysoké kriminality.
Mnozí Venezuelané si s krizí spojují především tvář nynějšího prezidenta Nicoláse Madura. Předvolební průzkumy naznačovaly, že by opozice mohla uspět. Někteří odborníci volby označili za referendum o prezidentově vládě. V takovém případě by Maduro, jehož mandát vyprší v roce 2019, neměl příliš dobré vyhlídky. Přestože má v zemi značnou moc, silná opoziční vláda může systém vládnutí po letech výrazně proměnit.
  |
Co získala opozice?
Koalice MUD by nakonec mohla mít i kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu (kdyby získala ještě dvě křesla), takže by mohla rozhodovat o nejdůležitějších zákonech či odvolávat ministry, aniž by mohl prezident smést jejich opatření ze stolu rozhodnutími Nejvyššího soudu.
Pracuje ve věznici přezdívané peklo na zemi. Jeptiška učí vrahy číst a psát |
Nicméně i s prostou většinou opozice může dosáhnout změn řady nařízení a zákonů, připomněl v povolební analýze list El País. Jeden zákon chce opozice prosadit okamžitě, a to novelu o amnestii pro politické vězně. Ve venezuelských žalářích je podle opozice přes sedmdesát lidí, kteří skončili za mřížemi kvůli svým protivládním názorům. K těm nejznámějším patří lídr strany Voluntad Popular, jež tvoří součást koalice MUD, Leopolde Lopéz. Na podzim byl odsouzen na bezmála 14 let za mřížemi kvůli údajnému podněcování k násilí na protivládní demonstraci.
Venezuelský opoziční lídr Leopoldo López.
Mdlý prezident
Nový zákonodárný sbor poprvé zasedne 5. ledna příštího roku. Panují tak obavy, že odstupující vláda posílí Madurovu moc prezidentskými dekrety. Podobnou situaci země zažila i během Chávezova vládnutí. Maduro však oproti bývalému prezidentovi, který zemřel před dvěma a půl lety, výraznou nevýhodu. V porovnání s charismatickým Chávezem, který dokázal Venezuelany přesvědčit i v horších časech svého vládnutí, Madurovi se nedaří získat si jejich náklonnost.
A to přesto, že snaživě kopíruje rétoriku svého předchůdce. Tak jako v pondělí, když prohlásil, že ekonomická válka utlumila voličský zájem. „Por ahora, pro tentokrát,“ zopakoval známou Chávezovu větu po nepodařeném puči v roce 1992. U Cháveze tehdy skutečně platilo, že puč se nezdařil jen dočasně. Jak úspěšný bude Maduro, se ukáže.
Každopádně poslední události v regionu ukázaly, že nálada obyvatel se k nelibosti dosavadních lídrů proměňuje i jinde. V Argentině se před více než dvěma týdny voliči rozloučili s takřka dvanáctiletou érou levicové vlády, kterou reprezentovali manželé Kirchnerovi. A to když v druhém kole prezidentských voleb středopravicový kandidát Mauricio Macri porazil Daniela Scioliho, jehož si coby nástupce vybrala odstupující prezidentka Cristina Fernadézová Kirchnerová.
