V řeckém hraničním pásmu či v jeho bezprostřední blízkosti u Makedonie se nyní tísní kolem 5000 lidí. Ve čtvrtek Makedonie pustila na své území asi 150 lidí.
Země ležící na takzvané balkánské trase se v těchto dnech pustily do výrazné regulace příjmu uprchlíků poté, co jako první tímto způsobem v pátek zakročilo Rakousko.
Sobotka chce v Evropě záložní hranice. Měly by vyrůst na linii Bulharsko-Makedonie |
Slovinsko dnes informovalo, že pětice zemí na balkánské cestě se dohodla propouštět přes hranice zhruba 580 migrantů denně.
Řecko oznámilo, že na jeho území už v důsledku zaváděných omezení uvízlo 25 tisíc uprchlíků.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v pátek restrikce na hranicích odsoudil a upozornil, že taková omezení nejsou v souladu s konvencí OSN z roku 1951 o uprchlících. Ta vyžaduje individuální posuzování statusu uprchlíka a potřebu ochrany jednotlivých migrujících lidí, což není v souladu s opatřeními přijatými balkánskými zeměmi. Pan Ki-mun také vyzval evropské státy, aby naopak rozšířily právní možnosti pro poskytování azylu potřebným.
Makedonie argumentuje Srbskem, Řecko Tureckem
Severoatlantická aliance v pátek formálně zahájila námořní operace na řecko-turecké hraniční linii. Šéf NATO Jens Stoltenberg znovu upozornil, že alianční lodě nebude přímo zasahovat do boje proti přílivu uprchlíků mířících přes Turecko do Řecka. Cílem alianční mise podle něho není zastavovat a vracet ty, kteří se chtějí dostat do Evropy. NATO má sehrát „podpůrnou roli“ s cílem usnadnit užší spolupráci a výměnu informací mezi Řeckem a Tureckem.
Řecko si stěžuje, že Turecko na kontrole proudu uprchlíků nespolupracuje. Řecký ministr obrany Panos Kammenos netajil v předchozích dnech přesvědčení, že NATO svým zásahem vracení uprchlíků na turecké pobřeží naopak usnadní.
