Dohoda, kterou makedonský premiér Zoran Zaev uzavřel se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem loni v létě ve městě Prespa, může umožnit Aténám přestat blokovat snahu Makedonie vstoupit do EU a NATO. Řekové tak už desítky let činí na protest proti současnému názvu sousední země, který považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.
Ústavní změny musejí schválit minimálně dvě třetiny makedonských poslanců, tedy 80. Není přitom jasné, zda se to podaří, neboť vládní koalice jich má celkem pouze 69. Při hlasování loni v říjnu, kterým proces ústavních změn započal, se vládě pro svůj návrh podařilo přesvědčit i osm poslanců hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE. Premiér Zaev vyvíjí značné úsilí k tomu, aby na svou stranu dostal další opoziční členy parlamentu. Podle prohlášení vládních politiků si již premiér potřebných 80 hlasů zajistil.
Dohoda z Prespy ale budí negativní reakce nacionalistů v obou zemích, brojí proti ní i makedonský prezident Ďorge Ivanov. Před makedonským parlamentem podle agentury AP demonstrují ve středu stovky odpůrců dohody a nového názvu.
Teprve v případě úspěšného završení makedonského schvalovacího procesu přijde na řadu ratifikace dohody řeckým parlamentem. Ani premiér Tsipras to ale nebude mít jednoduché. Proti dohodě se staví nejen většina opozičních stran, ale i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové.
