K protestům dochází poté, co prezident Ivanov odmítl petici navrhující snížení trestů vězňům, kterou podepsalo přes 2200 odsouzených, což jsou více než dvě třetiny všech uvězněných v zemi. „Nechtějí být propuštěni, ale chtějí, aby jim byl o 30 procent snížen trest,“ uvedl právník Zvonko Davidović.
Krize v Makedonii |
Vězni byli podle právníka pobouřeni odpovědí, které se jim od prezidenta dostalo. Ivanov jim vzkázal, že mají dát plnou moc svým advokátům a podat si jednotlivé žádosti. Teprve poté by mohla být věc zvážena. „Přitom ve stejnou domu omilostnil polovinu politické elity a její spolupracovníky bez jakéhokoli zákona i bez toho, že by podepsali plnou moc pro své právníky. Jde o dvojí standard a selektivní spravedlnost... vězni se cítí být diskriminovaní,“ dodal advokát Davidović.
Nesplněná dohoda
Krize v Makedonii vypukla poté, co opozice zveřejnila sérii odposlechů, které svědčí o volebních podvodech organizovaných z nejvyšších vládních kruhů. Vládní konzervativci údajně nechali odposlouchávat na 20 000 lidí, včetně policistů, soudců, novinářů a zahraničních diplomatů. Podle opozičního vůdce Zorana Zaeva stál za odposlechy přímo tehdejší premiér Nikola Gruevski.
  |
Loni v létě obě strany dospěly díky zprostředkování Evropské unie k dohodě s cílem obnovit v zemi klid. Její součástí bylo i odstoupení Gruevského před předčasnými volbami, jejichž termín byl domluven na 24. dubna. Opozice ale už počátkem letošního roku upozorňovala, že nebyly vytvořeny dojednané podmínky pro poctivé demokratické volby, a proto se hlavní makedonské politické strany v únoru domluvily na odkladu hlasování na 5. června. Opozice nicméně dál tvrdí, že se nic nezměnilo k lepšímu, a proto hodlá volby bojkotovat.
Situaci následně zhoršil prezident Ďorge Ivanov, když ještě před dokončením vyšetřování omilostnil politiky podezřelé z účasti na ilegálních odposleších a ze zpronevěry. Toto kontroverzní rozhodnutí vyvolalo hněvivou reakci stoupenců opozice, kteří od té doby začali protestovat ve Skopji i dalších městech.
