Bamako před několika dny přerušilo diplomatické vztahy s Kyjevem kvůli údajnému zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července. Podle povstalců tehdy zemřely desítky malijských vojáků i členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Kyjev na krok Nigeru nereagoval.
Skupina povstalců, kterou vedou oddíly Tuaregů, provedla na konci července na severu Mali útok na zařízení malijské armády a ruské skupiny. Podle bilance povstalců zemřelo přes osm desítek wagnerovců a pět desítek vojáků malijské armády. Incident je zřejmě nejtěžší porážkou Wagnerovy skupiny (v ruském přepisu Vagnerovy) od chvíle, co do africké země přišla pomoci juntě v boji proti povstalcům, napsal Reuters.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov v reakci na útok povstalců uvedl, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. Malijská vláda to považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraničního vměšování a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“.
Niger, Mali a další země v západní Africe také odsoudily komentáře týkající se bojů od Jurije Pyvovarova, ukrajinského velvyslance v Senegalu, Guineji, Guineji-Bissau, Pobřeží slonoviny a Libérii. Senegalské ministerstvo zahraničí si ho před několika dny předvolalo kvůli videu, které podle něj velvyslanectví zveřejnilo na své facebookové stránce, a na němž Pyvovarov poskytuje „jednoznačnou a bezvýhradnou podporu teroristickému útoku“ v Mali, píše Reuters. Agentura AP dříve napsala, že video bylo smazáno.
Demonstranti drží ruskou vlajku a transparenty během shromáždění na podporu pučistů v hlavním městě Niamey v Nigeru. (30. července 2023)
Kyjev na krok Nigeru zatím nereagoval. Rozhodnutí Mali před tím označil jako uspěchané, krátkozraké a odmítl obvinění, že by podporoval mezinárodní terorismus. Ukrajinské prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí. „Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla ukrajinská diplomacie.
Wagnerovci v Mali
Diplomatická roztržka se odehrává v době, kdy se Ukrajina snaží získat globální podporu ve své obraně proti ruské vojenské agresi.
Žoldnéři z Wagnerovy skupiny sehráli klíčovou roli v některých z nejtvrdších bitev při ruské invazi na Ukrajinu. Ohledně její budoucnosti se objevily otázky poté, co její šéf Jevgenij Prigožin zemřel loni v srpnu při havárii letadla. Stalo se to dva měsíce po jím vedené neúspěšné vzpouře proti ruskému armádnímu vedení. Skupina je nicméně nadále aktivní napříč Afrikou.
Mali zažilo v letech 2020 a 2021 vojenský puč. Armádní činitelé tvrdí, že v zemi působí ruští instruktoři, kteří pomáhají malijským vojákům s technikou nakoupenou v Rusku. O žoldnéře podle nich nejde. Nicméně telegramový kanál Baza uvádí, že wagnerovci jsou v Mali nejméně od roku 2021.
Mali s násilím bojuje už více než 20 let. Navzdory dřívější přítomnosti mírových sil OSN se zejména ve středních a severních částech země dostali k moci extremisté, kteří v některých oblastech začali uplatňovat islámské právo šaría. V roce 2015 se také rozpadla mírová dohoda s místními Tuaregy, což situaci ještě zkomplikovalo.
