Aby se vlády vyhnuly těmto negativním efektům, měly by podle klimatologů cílit na nižší hranici teplotního růstu, na níž se v Pařížské klimatické dohodě shodly v roce 2015 všechny státy světa – tedy na 1,5 stupně Celsia. Podle zprávy Mezivládního panelu OSN, kterou vědci publikovali v pondělí, je zapotřebí provést rychlé a radikální změny.
Co můžu udělat já?Zpráva uvádí, že lidstvo musí provést velké a výrazné změny především v těchto čtyřech oblastech:
Zároveň ale dodává, že těchto změn nebude možné dosáhnout, nezmění-li své návyky samotní jednotlivci. Ti by měli především:
|
„Jeden a půl stupně Celsia je hranice, za kterou nemůžeme jít. Tato zpráva nám jasně říká, že nadešel moment, abychom jednali,“ uvedla pro média Debra Robertsová, předsedkyně pracovní skupiny OSN. „Vědecká komunita tímto jasně bije na poplach a já doufám, že zmobilizujeme dostatek lidí a překonáme lhostejnost.“
Vědci ve studii uvádí, že pokud bude teplota stoupat o více než stanovenou hranici 1,5 °C, byť jen o půl stupně, mohou například dočista zmizet korálové útesy. Naopak udržení této míry oteplování zpomalí odtávání arktických ledovců a pomůže zastavit ničení přírody.
Ačkoliv se v roce 2015 při podepsání Pařížské dohody naprosto všechny státy světa shodly na dodržování stanovených limitů a snaze zachránit planetu, během dvou let se situace změnila.
Největší zdroj škodlivých emisí planety, Spojené státy americké, od dohody odstoupily po příchodu Donalda Trumpa do pozice prezidenta. Podobná situace hrozí i v Brazílii. Tam v prvním kole prezidentských voleb zvítězil Jair Bolsonaro, který vyhrožuje opuštěním dohody a zároveň chce vpustit více zemědělců do amazonského pralesa.
V současnosti se planeta Země pohybuje na průměrné hodnotě oteplování o tři stupně Celsia. Právě to je podle vědců příčinou devastujících hurikánů v USA i tajfunů ve východní Asii, rekordních such v hlavním městě Jihoafrické republiky nebo také obrovských lesních požárů ve Švédsku. A každý byť jen minimální nárůst teplot může mít další nedozírné následky.
„Vidíme opravdu masivní rozdíly,“ uvedla na tiskové konferenci předsedkyně pracovní skupiny vědců Robertsová s tím, že pokud budou vlády cílit na nižší hodnotu z Pařížské dohody, tedy 1,5 °C, mohou například snížit riziko nedostatku vody až o 50 procent. Stejně tak by se prý snížilo riziko vzniku chudoby spojené s klimatickými změnami.
Hodnota 2 °C by podle vědců znamenala pro planetu pokračování trendu, který zaznamenala Evropa toto léto, tedy extrémně horké dny, zvýšení úmrtí ve spojitosti s horkem nebo další lesní požáry. Rozdíl půl stupně by měl dopad i na hmyz opylující většinu zemědělských plodin, jelikož by kvůli horku přišel o své přirozené prostředí.
Potřebné změny
V současnosti však podle zprávy OSN dochází čas, změna je ale stále dosažitelná. Vědci předložili hned několik řešení. Nejdůležitějším faktorem je opětovné zalesňování. Dále pak přechod k elektrickým automobilům a obecně elektrickým transportním systémům a neposlední řadě je nutné ve velkém aplikovat nové technologie zachycující uhlík.
Vědci odhadují, že by do roku 2030 měly státy snížit znečištění ovzduší uhlíkem o 45 procent a do roku 2050 by se měly dostat na nulu. „Předložili jsme vládám velice složité možnosti k rozhodování. Ukázali jsme, jak obrovské benefity má udržení hranice 1,5 °C i bezprecedentní posun k jiným energetickým systémům a transportům,“ uvedl pro média předseda pracovní skupiny OSN na zmírnění dopadů klimatických změn Jim Skea.
Mezivládní panel pro klimatickou změnu IPCC a další odborníci na tiskové konferenci v Jižní Korei.
Bob Ward, vědec z Grathamova výzkumného institutu klimatických změn, uvedl pro britský deník The Guardian, že zpráva pracovní skupiny OSN však nakonec zůstala „neskutečně konzervativní“. Vynechala prý totiž riziko obrovské masové migrace způsobené klimatickými změnami nebo hrozbu bodů zlomu, které když lidstvo překročí, nebude již možné vrátit se zpět a globální oteplování se bude pouze zhoršovat.
Zpráva bude prezentována koncem letošního roku v Polsku na klimatické konferenci OSN. A podle vědců je před současnými vládami ještě hodně práce. V současnosti se totiž svět pohybuje na hodnotě 3 °C a vlády propagují frakování plynu, těžení ropy z Arktidy nebo těžbu hnědého uhlí. „Doufáme, že to změní svět,“ řekl o zprávě Jiang Kejun, který se na výzkumu podílel. „Před dvěma lety bychom nemysleli, že bude možné na 1,5 °C dosáhnout. Dnes věřím, že to můžeme zvládnout.“
Severní ledový oceán bez ledu?
Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už „nejméně jednou za desetiletí“.
Čeká nás Středomoří, ale bez moře. Sucho a vysoké teploty jsou varovný prst, říká klimatolog Farda |
Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout čistě nulových emisí: Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.
Such an important message from @IPCC_CH Co-Chair @valmasdel: 'Nothing is impossible when you build on collective human intelligence' #sr15 https://t.co/QRnM51gF9S
„Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo,“ řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. „Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán,“ řekla. „Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě,“ komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.
Planeta B neexistuje
Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. „Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě,“ uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. „Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí,“ dodali a připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.
Globální protest proti změnám klimatu. Lidé vyšli do ulic na 800 místech v 90 zemích |
K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). „Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU,“ uvedla CAN. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku. Jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.
Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová v pondělí nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. „Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy,“ uvedla.
Pesimismus českých expertů
Ne všichni experti se domnívají, že je možné udržet zvyšování teploty výrazně pod 2 °C a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Mezi českými odborníky oslovenými ČTK zaznívá pesimismus.
„Podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod hranicí dvou stupňů Celsia musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století. Součástí pařížské dohody jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede,“ upozorňuje Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je zároveň zástupcem České republiky při IPCC.
