Vojín Bradley Manning
foto: ČTK
Americký vojín Bradley Manning si včera vyslechl rozsudek vojenského soudu za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů a to v délce 35 let vězení. Obžalovanému přitom hrozilo až 90 let vězení, přičemž vojenská prokuratura požadovala nejméně 60 let a pokutu 100 000 dolarů (1,9 milionu korun).
O samotné vině už soud rozhodl koncem července. Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele. Manning při výpovědi minulou středu vyjádřil nad svými činy lítost.
Obviněný vojín Bradley Manning stojí před vojenským soudem
Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků. Vyzrazením
700 000 důvěrných dokumentů podle žaloby nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.
Fakta o kauze Manning- V případu největšího úniku tajných informací v dějinách USA soud Manninga zbavil obvinění z napomáhání nepříteli, za které hrozilo doživotní vězení.
- Manning se již dříve před vojenským soudem přiznal, že na přelomu let 2009 a 2010 předal kontroverznímu serveru WikiLeaks statisíce utajovaných zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa - celkem nechal na WikiLeaks zveřejnit 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů, které získal jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky v Iráku. Informace si Manning stáhl z vojenské sítě.
- Mezi materiály byly údaje o vojenských operacích v Afghánistánu a v Iráku, včetně například videa z roku 2007, na němž je zachyceno, jak američtí vojáci z vrtulníku omylem střílejí na civilní vozidlo, ve kterém zabili 11 lidí včetně reportérů agentury Reuters.
- Manningovým cílem bylo podle obhajoby informovat veřejnost v USA o problematických věcech, které se dějí bez jejího vědomí. Za motiv svého činu Manning označil snahu ukázat na "americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii". Vojín údajně nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost či jednotky v Afghánistánu a Iráku.
- Manning byl zatčen koncem května 2010, když ještě sloužil v Iráku.
- Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se nyní skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, identitu zdroje neprozradil. Ke svému dopadení přispěl Manning sám, když se během chatování na internetu svěřil počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se jako informátor obrátil na Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
- Manning se narodil 17. prosince 1987 v Crescentu v Oklahomě. Jako dítě byl údajně nadprůměrně inteligentní a většinu času trávil u otcova počítače. Svoji první internetovou stránku vytvořil v deseti letech.
- Po rozvodu rodičů odjel Manning s matkou do jejího rodného Walesu. V novém prostředí ale introvert drobného vzrůstu (necelých 160 centimetrů a asi 50 kilogramů) údajně příliš nezapadl.
- Po návratu do USA v roce 2005 se živil jako programátor. Na podzim roku 2007 vstoupil do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu.
- Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci se jej snažili při procesu vykreslit také jako osamělého homosexuála a narcistu, který ve své jednotce neměl žádné přátele.
- Minulý týden Nobelův výbor v norském Oslu převzal petici, která žádá, aby byla Manningovi udělena Nobelova cena za mír. Jeden z iniciátorů petice, americký protiválečný aktivista a novinář Norman Solomon, tvrdí, že sehnal 100 000 podpisů. Už dříve Manninga na ocenění formálně nominovala irská nositelka Nobelovy ceny za mír Mairead Corriganová Maguireová, která stejné ocenění získala v roce 1976 za své snahy o ukončení sektářského násilí v Severním Irsku.
|
