"Je mi líto, že mé činy poškodily lidi. Je mi líto, že poškodily Spojené státy," řekl Manning. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací serveru WikiLeaks způsobí nějaké škody. "Poslední tři roky pro mě byly poučnou zkušeností," řekl.
Vojenský soud už pětadvacetiletého Manninga shledal vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700.000 utajovaných dokumentů ministerstva zahraničí a Pentagonu. Je obžalován z dvacítky trestných činů a hrozí mu trest až 90 let vězení. Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
K TÉMATU: |
Za motiv svého činu Manning přitom v první fázi procesu označil snahu ukázat na "americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii". Podle obhajoby ale prý operoval výhradně s dokumenty, které americké vojáky nemohly přímo ohrozit.
Proces je nyní ve fázi určování trestu a tento týden patří hlavní slovo obhajobě. Manningův advokát David Coombs se v pondělí snažil soud přesvědčit, že jeho klient už před vyzrazením dokumentů vykazoval příznaky člověka, který je neschopný práce ve zpravodajských službách, byl "vývojově opožděný", homosexuál a narcista. Manningovi velitelé měli podle obhajoby na tyto skutečnosti včas upozornit, aby předešli následným škodám.
Prokurátoři naopak popsali obžalovaného jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se prý dostaly na stůl teroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando.
Manning nechal na WikiLeaks zveřejnit celkem 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů.
Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu.
