Maovo "kulturní" šílenství

Když se tento zakladatel čínského komunismu na náměstí skutečně ukázal, zvedl se proti němu les Rudých knížek, které obsahovaly jeho citáty. Vše doprovázel hysterický řev.

Náměstí bylo přeplněno především členy Rudých gard, slepě oddané Maovy guerilly, která právě rozpoutala jeden z největších terorů v dějinách lidstva - čínskou kulturní revoluci. Čtyřicáté výročí jejího spuštění připadá právě na tento den.

16. května 1966 Mao prohlásil, že se „představitelé buržoazie infiltrovali do všech struktur strany s cílem zavést v zemi diktaturu“. Mao vyzval své stoupence, aby se zbavili všech „kapitalistů“ a „zpátečníků“. Tato kampaň měla podle Maových tehdejších slov za cíl vytvořit beztřídní sociálně spravedlivou společnost.

V dnešní době se zdá, že jediným motivem Maovy kampaně, která je často označována za „desetiletou katastrofu“ (kulturní revoluce skončila až s Maovou smrtí v roce 1976), byla vnitrostranická čistka, čínský vůdce se jen chtěl zbavit svých politických rivalů.

Nástrojem k čistkám byly Rudé gardy, jejichž členy byli zfanatizovaní mladí lidé, mnozí z nich neplnoletí. „Rudé gardy byly jako Boží armáda, byli to vojáci předsedy Maa,“ řekl pro agenturu AFP Lu Li-an, bývalý člen gard, který později za kritiku revoluce strávil 11 let ve vězení.

Pogrom proti rodičům
Krvelačné a vandalské výpravy gard (hordy studentů ničily vše, co nepatřilo do Maovy doby, co nezapadalo do jeho myšlenek) ale začaly až devět dní po Maově výzvě k útočení proti „buržoazním živlům“.

Velký kormidelník, jak si čínský vůdce nechal přezdívat, nechal zveřejnit plakát původně vyvěšený v kampusu Pekingské univerzity, který kritizoval učitelský sbor z „potlačování revolučních mas“. Začal pogrom proti profesorům podezřelým z kapitalistického počínání či jen uvažování. Učitelé byli biti, veřejně zostuzování, zabíjeni.

Někteří členové Rudých gard neváhali svůj hněv a nenávist obrátit i proti svým vlastním rodičům, které tahali po ulicích a někdy i nechali ubít k smrti. Řádění gard, jejichž jednotlivé frakce později zahájily boj mezi sebou, musela ukončit až čínská armáda povolaná samotným Maem. Kvůli obnovení pořádku ve městech bylo 16 milionů studentů posláno na venkov na převýchovu.

O Maově krutovládě napsala loni Ťün-Čchang , čínská spisovatelka žijící v Británii, knihu s názvem „Mao: skrytý příběh“. I ona byla členkou Rudých gard. Dnes vzpomíná na to, jaký měl Maův kult na myšlení gard omamný vliv. Ťün připomíná kampaň za ničení krátce střiženého trávníku a květin, které měly z nepochopitelného důvodu symbolizovat buržoazii.

Tyran jako Stalin a Hitler
Ťün na základě výpovědí svědků, členů bývalé vlády i dosud neznámých archivních materiálů tvrdí, že je Mao zodpovědný za smrt 70 milionů lidí. „Byl stejně zlý jako Hitler a Stalin, Přesto se o něm ví stále tak hanebně málo,“ řekla Ťün loni britskému listu The Guardian.

V dnešní Číně je ale postava Mao Ce-tunga nadále nedotknutelnou modlou. Čtvrtá generace komunistických vládců (počítáno právě od Maa) se na jeho myšlenky stále odvolává i přesto, že v zemi zavedla Maem nenáviděný kapitalismus. V jeho rodné vísce Šao-šan mu čínští vůdci chtějí postavit obří mauzoleum, v Tibetu vztyčí jeho sedmimetrovou sochu.

Za všechno hovoří i oslavy 110. výročí od jeho narození, které se uskutečnily před dvěma a půl lety na náměstí Nebeského klidu. Tam, kde svého vůdce před 40 lety zdravily Rudé gardy, uspořádal Peking přednášky, semináře a výstavy o Maovi, včetně koncertu na jeho počest. 200členný sbor tehdy zpíval rovněž píseň kulturní revoluce „Východ je rudý“.