Teprve nedávno vyjádřil starosta města Vadym Bojčenko míru katastrofy v konkrétních číslech. Pro portál Ukrajinska pravda uvedl, že při bojích bylo poničeno 2340 bytových domů, 61 200 rodinných domů, sedm nemocnic, čtyři polikliniky, tři porodnice, 57 škol, 70 školek a sedm vysokoškolských zařízení.
Z původních 450 tisíc obyvatel jich tam stále ještě přežívá zhruba sto tisíc. Už týdny nemají elektřinu ani vodu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jejich situaci dlouhodobě označuje za „jednoznačnou humanitární katastrofu“.
Francie, Řecko a Turecko v minulých dnech oznámily záměr provést společně humanitární misi s cílem vyvézt z města co nejvíc civilistů. Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom chtěl začátkem týdne telefonovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Že by se jejich hovor už uskutečnil, není dosud známo.
Co zaskočilo Putina? Izolace pro něj nic neznamená, na jednu sankci ale nebyl připravený, míní ruská politoložka |
Není jasné, jak dlouho se Ukrajině ještě podaří udržet si kontrolu nad Mariupolem. Jeho starosta pro ukrajinskou televizi připustil, že ne všechno, co se ve městě děje, ještě dokáže ovlivnit.
„Teď jsme bohužel v rukách okupantů,“ uvedl doslova. Není ovšem jasné, na kolik se jeho výrok vztahoval na kontrolu nad celým městem nebo zda se to vztahovalo na únikové koridory pro civilní obyvatelstvo, které jsou podle Bojčenka výlučně pod dohledem ruských okupantů.
Rusko stahuje vojáky ze severu
Hlavním důvodem, proč se vede o Mariupol tak lítý boj, je jeho strategická poloha. Otvírá pozemní koridor spojující území obsazené ruskou armádou na východě Ukrajiny s pobřežím.
Již v roce 2014, po anexi Krymu, kdy se následně rozhořela válka v Donbasu, byly o Mariupol sváděny těžké boje. Přístav se stal důležitým opěrným bodem ukrajinské armády, zároveň i symbolem odporu vůči ruské agresi.
Rusko začalo v minulých dnech přesouvat své jednotky s cílem zaměřit se na kontrolu nad jihovýchodem Ukrajiny. Včera novou strategii potvrdilo i ruského ministerstvo obrany. Oznámilo přeskupení sil, včetně údajně radikálního snížení aktivit v okolí Kyjeva a Černihivu.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč k tomu již dříve napsal na Telegramu, že zmíněné zprávy mohou znamenat „potenciální a silné zhoršení situace okolo Mariupolu.“ Podle informací britské tajné služby se nyní soustřeďuje úsilí ruské armády především na získání kontroly nad přístavem. Podle jiných zase už údajně ruští vojáci zabrali radnicí městské části Kalmiuskyj.
Podaří se vyvézt z města další civilisty?
Stejně tak se množí informace, že na ruském útoku na přístavní město se stále častěji podílejí i oddíly z obou východoukrajinských oblastí kontrolovaných proruskými separatisty, případně bojovníci z Čečenska. Jejich vůdce Ramzan Kadyrov k tomu uvedl na svém účtu na Telegramu, že „čištění rozbombovaného města od nacistických banditů běží na plné obrátky“. Jejich ambicí by mohlo být vrazit klín mezi obránce města, rozdělit je na několik skupin, a tím je snáz porazit.
Souběžně s rusko-ukrajinskými rozhovory v Turecku včera vláda v Kyjevě informovala, že vyjednala tři koridory, kterými by mohli město opustit civilisté. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková k tomu uvedla, že opustit město bude možné prostřednictvím soukromých aut, přičemž koridory vedou přes Berďansk do Záporoží.
