Sobota 12. října 2024, svátek má Marcel
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Rutte je novým šéfem NATO. Ukrajina musí zvítězit jako svrchovaná země, řekl

Mark Rutte se stal novým generálním tajemníkem NATO (1. října 2024) foto: Reuters

Novým generálním tajemníkem NATO se v úterý stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Ve funkci vystřídal Nora Jense Stoltenberga, který Severoatlantickou alianci vedl od roku 2014. Rutte je zkušeným politikem, o kterém se říká, že zvládá umění hledání kompromisů. Ve své zemi vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem.
  9:53aktualizováno  14:23

Slavnostní ceremonie začala v sídle NATO v Bruselu v 09:00 položením věnců za účasti Stoltenberga i Rutteho. Následně se oba sešli se zaměstnanci centrály NATO. „Jednota je naše největší síla,“ uvedl na zasedání Severoatlantické rady odcházející šéf NATO Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“.

„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal.

Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

20. června 2024

Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem. S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu a předal mu i kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání.

Rutte zavzpomínal, že se Stoltenbergem začal spolupracovat v roce 2010, kdy byli oba premiéry svých zemí. „Díky tobě je NATO větší, silnější a jednotnější než kdy dříve,“ ocenil Rutte svého předchůdce.

„Oba víme, jak jsou pro nás důležité silné transatlantické vztahy, budu proto pracovat na jejich posílení. Musíme rovněž zajistit, že Ukrajina vyhraje jako demokratická a svrchovaná země. A země NATO musí rovněž zvýšit své výdaje na obranu,“ vyjmenoval nastupující generální tajemník NATO své priority. „Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Rutte.

Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ zopakoval Rutte slova, které před nedávnem pronesl i jeho předchůdce Jens Stoltenberg. „Válka nekončí na hranicích,“ dodal. Zdůraznil nicméně, že rozhodnutí jsou na jednotlivých spojencích a jejich vládách.

Nový generální tajemník se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil Rutte.

Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte se zaměří na Stoltenbergovy priority. Tedy že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, naléhat na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu, a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Funkce se totiž ujímá uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Již na začátku listopadu se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický.

  • NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
  • V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
  • V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
  • K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
  • Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
  • V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
  • V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
  • V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
  • V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
  • V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
  • Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
  • Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
  • Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
< >  
 Kč
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!