Podle příručky by měly být masové hroby 20 metrů dlouhé, tři metry široké a 2,3 metru hluboké. Těla se mají ukládat ve dvou vrstvách a mezi ně se nahrne hlína. Návod počítá i s navršením 0,75 metru vysoké mohyly a komíny, kterými by ven vycházely plyny z rozkládajících těl, aby se nebezpečně nenahromadily.
Poskytuje podrobnosti o tom, kolik vaků na těla by mělo být položeno na každé úrovni, přičemž každá vrstva by měla být pokryta zeminou před umístěním další vrstvy a kolik zeminy by mělo být použito k uzavření hrobu. Specifikuje také použití „komínů“, které umožňují uvolňování plynů z rozkládajících se těl, aby se zabránilo možnému nahromadění výbušných výparů.
Výkop jednoho trvá „368,5 člověkohodiny“, ale hloubit může i těžká technika, protože nejvíce času zabere právě kopání.
Materiál, jehož první vydání vyšlo v roce 2021, uvádí, kdy je možné mrtvoly spálit – o tom může rozhodnout také ministerstvo zdravotnictví. A především jak se vyvarovat kontaminaci chemikáliemi a radioaktivními látkami, kdyby byly v tělech. V tomto případě doporučuje hrob proložit kameny.
Nouzové pohřbívání mrtvých v době války vypracoval Rosstandart (Federální agentura pro technickou regulaci a metodologii). Jeden z autorů publikace Eduard Ajubov se podílel i na školních učebnicích.
Dvacetistránkový manuál už podle deníku The Telegraph dostali vojáci na frontě. Odhady ztrát zahrnujících i zraněné a jinak vyřazené z boje Ruska se liší. Podle posledních zpráv jich je kolem 700 tisíc. Kyiv Post spekuluje, že Moskva příručku aktualizovala kvůli narůstajícímu počtu úmrtí svých vojáků. Dlouhodobě jich denně je vyřazeno z boje více než tisíc, v posledních dnech kolem 1300.