Expert strany pro otázky zemědělství Friedrich Ostendorff proto přišel s návrhem, aby v tamních supermarketech již nebylo možné zakoupit „extrémně levné maso“. „Za 2,99 eura nemůže nikdo vyrobit kilo kotlety a být v zisku,“ uvedl k tomu Ostendorff, jenž je sám soukromým zemědělcem, v rozhovoru pro list Saarbrücker Zeitung.
Řešením má být zavedení závazné minimální ceny masa. Cílem je tak zabránit „cenovým válkám“ mezi jeho producenty.
Čína se chystá klonovat miliony krav. Jejich maso je prý nejchutnější |
Opatření by ale zároveň mělo i zlepšit podmínky pro chov hospodářských zvířat. To ovšem podle materiálu Zelených nebude možné, pokud budou obchodní řetězce tlačit výrobce masa, aby jim dodávali zboží za minimální ceny.
„Řetězce samy uvádějí, že sedmdesát procent masa v supermarketech je prodáváno pod cenou, například v rámci různých slevových akcí,“ řekl Ostendorff.
Obchodníci se zlobí
Šéf německého maloobchodního svazu Josef Sanktjohanser ale něco podobného odmítá. Obchodníci prý mají mít možnost, aby sami rozhodli, co budou svým zákazníkům nabízet a za jakou cenu.
Popřel také informaci, že by většina masa nabízená v německých supermarketech byla prodávána hluboce pod cenou.
Obyvatelé Německa ročně spotřebují přes 88 kilogramů masa na hlavu, což je dvakrát více, než kolik činí celosvětový průměr.
Jeho současné nízké ceny souvisejí i s jeho velkým množstvím na trhu. Jedním z důvodů je nižší poptávka v Číně, zároveň ale stále platí sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko po anexi Krymu před dvěma lety a v jehož důsledku Moskva uvalila embargo na dovoz potravin z Evropské unie.
Obyvatelé Německa ročně spotřebují přes 88 kilogramů masa na hlavu, což je dvakrát více, než kolik činí celosvětový průměr.
Omezit maso kvůli klimatu
Návrh německých Zelených stanovit minimální cenu masa v supermarketech ovšem není náhodný.
Vysoká spotřeba masa je považována za jeden z důvodů oteplování klimatu. Již před deseti lety zveřejnili vědci studie, podle nichž se celosvětový chov zvířat a následná produkce masa podílí 18 procenty na emisích oxidu uhličitého.
Některé státy v Evropě se proto snaží omezit spotřebu masa, a to i zaváděním zvláštních daní. Příkladem může být Dánsko, kde se podle britského Independentu její zavedení zvažuje.
Kodaňské vládě to letos doporučila takzvaná národní etická rada s tím, že zhoršení klimatu Dánsko přímo ohrožuje. Rada navrhuje, aby bylo zvláštní daní zatíženo nejprve hovězí a později i další takzvané červené maso, jako například vepřové, skopové, telecí a jehněčí.
V celoevropském srovnání přitom patří Dánsko již dnes k zemím, kde je maso v obchodech nejdražší.
