„Ruský akt agrese odsuzujeme, je to další důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu,“ řekl mluvčí novinářům. Pozice Spojeného království je podle něj jasná. „Lodě musejí mít právo volné plavby do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Vyzýváme obě strany ke zdrženlivosti. Rusko nesmí používat sílu k ještě silnějšímu tlaku na Ukrajinu,“ prohlásil.
Rusko zajalo tři ukrajinské lodě. Provokovaly, tvrdí Kreml. Porošenko vyhlásil válečný stav |
Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.
Maďarsko, které je ve sporu s Kyjevem ohledně údajného porušování práv maďarské menšiny v Zakarpatí, reagovalo na vývoj událostí zdrženlivě. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa je možnost vyhlášení válečného stavu v sousední zemi „očividně špatná zpráva“. Budapešť je podle něj kvůli kerčskému incidentu v trvalém kontaktu se zástupci maďarské menšiny.
Hlasování brání chaotická situace
Nepřehledná situace v pondělí vpodvečer vznikla v ukrajinském parlamentu, který má jednat o vyhlášení válečného stavu navrhovaného prezidentem Petrem Porošenkem. Schůze byla sice zahájena, ale opoziční poslanci obsadili řečnickou tribunu, aby si vynutili konzultace s prezidentem. Porošenko, který měl v jednokomorové sněmovně promluvit, však podle agentury Unian parlamentní budovu opustil.
  |
Předseda parlamentu Andrij Parubij zahájil mimořádnou schůzi s předpokladem, že po projevu šéfa bezpečnostní rady Oleksandra Turčynova promluví Porošenko, o jehož návrhu na vyhlášení válečného stavu se má hlasovat. Plány ale prozatím zhatili poslanci nacionalistické Radikální strany a hlavní opoziční síly Baťkivščyna expremiérky Julije Tymošenkové. Zablokovali řečnickou tribunu a žádají konzultace s hlavou státu.
Porošenko do sídla parlamentu dorazil, ale po hodině marného čekání na uvolnění řečnického pultu budovu podle očitých svědků opustil. Projev, v němž navrhuje vyhlásit s platností od středy třicetidenní válečný stav, pak místo parlamentu pronesl v televizi a na Facebooku.
Poměr sil v kyjevském parlamentu je nejasný. Podle listu Ukrajinska pravda prezidentův návrh podporuje jeho strana Blok Petra Porošenka a menší národně orientované strana Svépomoc. Kategoricky proti je proruský Opoziční blok, ostatní opoziční strany údajně žádají úpravy textu a chtějí o nich s Porošenkem hovořit.
Konflikt u Krymu? Putin je agresivní a dělá jen to, co mu ostatní dovolí, říká odborník |
Podle agentury Ukrinform návrhem Porošenko výhrady svých oponentů de facto respektoval. Navrhovaný válečný stav zkrátil z původních 60 na 30 dnů, jak požadují, a garantoval, že nebudou nijak zkrácena občanská práva Ukrajinců. Opozice údajně trvá na tom, aby v dekretu o válečném stavu bylo pevně stanoveno datum prezidentských voleb, naplánovaných na 31. března 2019.
Obava z odkladu voleb pod záminkou válečné situace v Kerčském průlivu je podle serveru Ostrov hlavním důvodem opozičních výhrad. Tvrzení, že Porošenko chce vyostřením napětí prodloužit své fungování v čele státu, se rovněž objevuje prakticky ve všech komentářích ruských médií a ruských politiků.
Rada bezpečnosti OSN odmítla ruskou verzi kerčského incidentu
Společným prohlášením Spojených států a pěti evropských zemí o znepokojení nad postupem Ruska v Kerčském průlivu v pondělí v New Yorku začala mimořádná schůze Rady bezpečnosti OSN. O její svolání požádaly Moskva i Kyjev v souvislosti s nedělním incidentem, při němž Rusko v průlivu mezi Černým a Azovským mořem zadrželo tři ukrajinské lodě a internovalo 24 ukrajinských námořníků.
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu. Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích,“ konstatovala stálá zástupkyně Spojených států Nikki Haleyová, která tlumočila stanovisko USA, Británie, Francie, Polska, Nizozemska a Švédska, že návrh Ruska diskutovat o „porušování ruských hranic“ je pro západní členské státy Rady bezpečnosti nepřijatelný. Dodala, že zadržení ukrajinských plavidel je „skandální porušení svrchovanosti Ukrajiny“.
Ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě ruského zástupce delegáti Číny, Kazachstánu a Bolívie, napsal TASS. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti.
Rusko si předvolalo ukrajinského chargé d’affaires
Ukrajinský chargé d’affaires v Moskvě Ruslan Nimčynskyj se v pondělí dostavil na ruské ministerstvo zahraničí, kde podle informací ruských diplomatů vyslechl ruský protest proti „agresivnímu a provokativnímu počínání“ Ukrajiny v Kerčském průlivu. Při odchodu z budovy ministerstva ukrajinský zástupce neodpověděl na žádné dotazy novinářů.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová mezitím oznámila, že při incidentu v Kerčském průlivu bylo o víkendu zadrženo 24 ukrajinských námořníků. Tři zranění Ukrajinci jsou podle ní v nemocnici v Kerči. Střelná zranění bezprostředně neutrpěli, byli zasaženi úlomky lodní konstrukce při ruské střelbě, uvedla Moskalkovová.
Ministerstvo zahraničí odsoudilo Rusko za námořní incident u Kerčského průlivu |
Ukrajinská agentura Unian v pondělí zveřejnila společné prohlášení tří bývalých ukrajinských prezidentů Leonida Kravčuka, Leonida Kučmy a Viktora Juščenka. Z dokumentu vyplývá, že exprezidenti nepovažují vyhlášení válečného stavu za nejlepší odpověď na agresivní chování Ruska. Může podle nich ve společnosti vyvolat chaos.
Pokud ukrajinský parlament dekret o vyhlášení válečného stavu schválí, měl by podle Kravčuka, Kučmy a Juščenka zároveň přijmout usnesení o tom, že březnové prezidentské volby se navzdory krizové situaci budou konat. Dekret o válečném stavu podle ukrajinských médií otevírá Porošenkovi možnost volby odložit.
Dosavadní prezident si podle průzkumů čtyři měsíce před volbami nevede příliš dobře, do druhého kola by se nicméně zřejmě dostal. Soupeřkou by mu měla být expremiérka Julija Tymošenková.
