Ve středu Tusk řekl, že od návštěvy premiérky očekává realistický návrh, jak proces po odmítnutí „rozvodové dohody“ v britském parlamentu znovu rozhýbat. S konkrétním návrhem podle všeho Mayová nepřišla.
Po setkáních s Tuskem a Junckerem premiérka uvedla, že je nutné zajistit právně závazné změny v dohodě o vystoupení z Unie. Juncker jí přitom zopakoval, že EU podmínky britského odchodu měnit nebude.
Obavy z brexitu sílí. Britští bankéři snížili odhad růstu ekonomiky |
„Prezentovala jsem naši jasnou pozici, že musíme zajistit právně závazné změny v dohodě o vystoupení, abychom se vypořádali s výhradami parlamentu ohledně (irské) pojistky,“ řekla Mayová novinářům o „rázných, ale konstruktivních“ diskusích v Bruselu. Přiznala, že dosáhnout její cíl nebude jednoduché, odkázala však na další kolo rozhovorů, které zmiňuje i její společné prohlášení s Junckerem.
Premiérka irskou pojistku podporuje
Podoba irské pojistky, jejíž nahrazení „alternativními ujednáními“ si v lednu vyžádala dolní komora britského parlamentu, bude podle mluvčí britské premiérky tématem pondělní schůzky ministra pro brexit Stephena Barclaye s hlavním vyjednavačem EU Michelem Barnierem. „Premiérka jasně říká, že pojistka pro Severní Irsko bude. Bavíme se o tom, jakou formu bude mít a jak dojednat opatření, které může získat většinovou podporu v Dolní sněmovně,“ citovala mluvčí agentura Reuters.
Opatření označované běžně jako irská pojistka bylo do brexitové dohody zahrnuto s cílem zamezit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a britským Severním Irskem. Pakliže by se EU s Londýnem během plánovaného přechodného období nedohodla na lepším řešení zaručující stejný výsledek, Británie by na základě stávající podoby pojistky utvořila s EU nový bezcelní prostor. Působnost ujednání by při tom nebyla časově omezená a k jejímu ukončení by vedl pouze souhlas obou stran.
Podle Mayové změny v této části dohody společně s „prací na právech zaměstnanců a dalších otázkách“ vyústí ve stabilní podporu většiny britských zákonodárců. Deník The Guardian v této souvislosti očekává, že premiérka navrhne zákon zaručující shodu práv zaměstnanců v Británii s těmi v EU i po brexitu. Takový krok by mohl pro její brexitový plán získat podporu části labouristických poslanců.
Speciální místo v pekle pro ty, kteří nemají plán
Do plánovaného odchodu Británie z EU aktuálně zbývá 50 dní a podle mnohých pozorovatelů již do 29. března brexit podložený dohodou se všemi jeho náležitostmi nelze stihnout. Mayová prohlásila, že brexit zajistí „načas“.
Do čtvrtečního jednání se promítl i středeční Tuskův výrok o „speciálním místě v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit“. Mayová prý šéfa Evropské rady upozornila na „zděšení“, které jeho slova za Lamanšským průlivem vyvolala.
Bruselský zpravodaj agentury AFP na Twitteru staví do kontrastu řeč těla obou aktérů při čtvrtečním setkání ve srovnání se středeční tiskovou konferencí Tuska a irského premiéra Lea Varadkara. Fotografie naznačují, že Varadkarova návštěva v Bruselu se zřetelně nesla v přátelštějším duchu.
Corbyn: Podpoříme dohodu za trvalou celní unii
Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn Mayové nabídl dopisem podporu brexitové dohody, pokud splní pětici požadavků jeho strany včetně zřízení trvalé celní unie Británie s Evropskou unií. Britská média poukazují na to, že oproti dřívějším podmínkám labouristů mezi těmi novými není zajištění „totožných výhod“ jako při členství v EU. Nejednoznačnost labouristického postoje k brexitu ale podle všeho pokračuje, neboť Corbyn údajně své stranické kolegy ujišťuje, že dopis premiérce neznamená zavržení možnosti druhého referenda.
Corbyn od Mayové chce souhlas s „trvalou a všeobecnou“ celní unií s EU, která bude zahrnovat území celého Spojeného království. Takové řešení považuje za jediné, které zajistí bezproblémové obchodování a zabrání vzniku takzvané tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Možnosti, jak zabránit hraničnímu režimu, tvoří jádro sporu kolem stávající brexitové dohody.
Corbyn dále žádá příklon k jednotnému unijnímu trhu přes sdílené instituce a závazky, „dynamickou podporu“ práv a ochranných mechanismů tak, aby britské standardy přinejmenším držely krok s těmi evropskými, závazek účasti v unijních programech financování projektů týkajících se životního prostředí, vzdělávání a průmyslové regulace a také souhlas s bezpečnostními dohodami například o společných databázích k potírání a prevenci kriminality či o evropském zatykači.
Labouristé to s dohodou myslí vážně
Dosud labouristé podmiňovali podporu pro vládní brexitovou dohodu splněním „šesti zkoušek“, které však podle médií byly navrženy tak, aby bylo jejich splnění nemožné. Nyní už Corbyn nepožaduje zachování všech výhod členství v jednotném trhu a bezcelní zóně, což podle politického zpravodaje BBC Iaina Watsona má dávat najevo, že „labouristé to s dohodou myslí vážně“.
Watson uvádí, že seznam Corbynových požadavků představuje na jedné straně chytrý politický krok. Jeví se totiž rozumně, jsou v souladu s postojem EU ohledně bližšího budoucího vztahu s Londýnem, a pakliže na ně premiérka Mayová odmítne přistoupit, voliči by z případného chaotického odchodu z EU mohli více vinit ji. Na druhé straně se ale Corbyn nabídkou na kompromis odklání od prosazování nového referenda, které řada jeho poslanců podporuje.
Stínový ministr pro brexit Keir Starmer následně ujišťoval, že druhý plebiscit je pro vedení labouristů stále ve hře. „(Dopis premiérce) Nevylučuje možnost druhého referenda a Jeremy Corbyn dnes napíše členům (strany), aby je o tom ujistil,“ řekl ve čtvrtek BBC.
Není však jasné, zda by labouristé po případném odmítnutí svých požadavků začali ihned naplno prosazovat opakování referenda, což si podle všeho sám Corbyn nepřeje. Jeden ze Starmerových blízkých spolupracovníků Matthew Pennycook ve čtvrtek uvedl, že buď Mayová novou nabídku přijme, nebo labouristé „musí začít podporovat veřejné hlasování“. Vzápětí se ale v britských médiích objevily reakce činitelů hlavní opoziční strany, podle kterých Pennycookův výrok nepředstavuje její oficiální pozici.
