16. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Mayová utrpěla ponižující porážku, čeká ji hlasování o nedůvěře. Jaké jsou další scénáře brexitu?

‚Zrada. Mayová‘, stojí na baneru jednoho z protestujících. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ‚Zrada. Mayová‘, stojí na baneru jednoho z protestujících. | foto: Reuters

LONDÝN/PRAHA Britská premiérka utrpěla v úterý večer katastrofální porážku. Její dohoda o brexitu neprošla parlamentem. Jaké má před sebou varianty? Nová jednání s Bruselem? Odložení celého brexitu o měsíce, nebo dokonce roky? Úterní rozhodnutí britského parlamentu přineslo víc otázek než odpovědí.

Kostky jsou vrženy a britská premiérka Theresa Mayová v úterý v britském parlamentu utrpěla očekávanou a podle BBC ponižující porážku. 

Většina poslanců Dolní sněmovny se postavila proti dohodě, kterou vyjednala její vláda s Evropskou unií a jež řešila nejdůležitější náležitosti odluky Spojeného království od Společenství.

Ve středu večer pak Mayovou čeká hlasování o nedůvěře, které si přeje jak sama premiérka, tak i předseda opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn. Následné události jsou však ve hvězdách.  

Neúspěch v dolní sněmovně zatím pro premiérku, jíž vypověděla poslušnost i výrazná část vlastních konzervativních poslanců, znamená, že musí nejpozději do příštího pondělí předložit alternativní scénář dalšího postupu. Původně stanovený termín, 29. březen 2019, kdy by měla Británie odejít z EU, se přitom nezadržitelně blíží - zbývá pouhých 73 dní.

Prodloužení lhůty

Právě to by mohl být jeden směr, jakým by se mohly úvahy britské premiérky ubírat. Její vláda by mohla v Bruselu zažádat o ­prodloužení lhůty pro brexit. To je zřejmě varianta, kterou favorizují i představitelé EU. Již zkraje týdne o ní informovala většina britských médií.

Má to ovšem i několik úskalí. Jedno z největších představují květnové volby do Evropského parlamentu. Británie se jich už nezúčastní, protože nikdo nepočítal s ­tím, že by se původní termín pro brexit protáhl. S novým europarlamentem ale také zároveň vznikne nová Evropská komise, takže by se teoreticky mohlo stát, že britská strana nebude mít po nějakou dobu partnera, se­ kterým bude možné jednat o případných změnách původní dohody.

Zastánci setrvání v Evropské unii přijali výsledky hlasování s nadšením, stovky...
Žena, podporující brexit mluví s řidičem taxi před budovou britského parlamentu...

Další posun by mohl nastat u tématu, které se ukázalo být v posledních týdnech nejspornější a ­jež bylo důvodem, proč se řada konzervativních poslanců postavila proti své premiérce.

Jedná se o pojistku ve věci budoucího režimu na irské hranici, kde londýnská vláda naléhala, aby byla její platnost časově omezena. Z původně vyjednaného kompromisu totiž vyplývalo, že dokud by se nepodařilo zajistit, aby se zmíněná hranice do budoucna obešla bez celních a­ hraničních kontrol, zůstalo by celé Spojené království součástí celní unie s Bruselem. Tím by ale Londýn přišel o­ možnost uzavírat vlastní obchodní dohody, protože by musel i ­nadále dodržovat pravidla a podmínky vyjednané Bruselem.

Pokud by nyní sedmadvacítka přišla s návrhem, že pojistka bude časově omezená, mohlo by to řadu konzervativních poslanců obměkčit. Při případném dalším hlasování by pak měli pravděpodobně menší problém zvednout pro dohodu ruku. Řada komentátorů poukazuje na skutečnost, že návrh na oslabení pojistky ve věci irské hranice by musel s největší pravděpodobností vzejít od vlády v Dublinu.

Norsko vzorem Británie

Další kompromis by mohl spočívat v budoucím nastavení vzájemných vztahů, které bývá označováno jako „Norsko plus“. Po vzoru skandinávské země by Británie i nadále zůstala zapojena do vnitřního trhu i celní unie, měla by ovšem některé výjimky.

Například na zemědělství nebo rybolov se pravidla vnitřního trhu nevztahují, tato odvětví řeší dvoustranné dohody. Norsko ovšem výměnou za přístup na unijní trh platí a stejně tak nemá možnost ovlivňovat unijní legislativu. Stoupenci tohoto modelu mezi britskými politiky také argumentují tím, že by dokázal zabránit tvrdému nárazu. 

Zároveň by mohly být zachovány dosavadní těsné ekonomické vazby mezi Londýnem a zbytkem Evropy. Británie například dováží třetinu svých potravin z EU, opačně se zase vývozy podílejí více než sedmi procenty na britském HDP.

Najdete na Lidovky.cz