Ne, že by za více než 15 let, kdy stojí dvojnásobný bývalý premiér Mečiar v čele strany, neměl soupeře. Všechny však Mečiar přinutil ze strany odejít a s výjimkou dnešního prezidenta Ivana Gašparoviče skončili v politickém záhrobí.
S devíti procenty, ale ve vládě
Mečiar na rozdíl od nich všechno přežil. Odchod do opozice provázený mezinárodní i domácí izolací HZDS, dvojnásobnou prohru v prezidentských volbách i pád popularity své strany.
V nejlepších dobách mělo HZDS přes třicet pět procent hlasů a ještě ve volbách v roce 2002 dostalo téměř dvacet procent a zůstalo nejsilnější slovenskou politickou stranou. To však přestalo platit loni, kdy HZDS, především kvůli smířlivému postoji k Dzurindově vládě a jejím reformám, pokleslo pod devět procent a vyklidilo pozice Směru premiéra Roberta Fica.
Po volbách předvedl Mečiar politickou obratnost a získal po osmi letech pro HZDS místa ve vládě, státní správě i v dozorčích radách polostátních firem. Nikoli však ztracenou popularitu u voličů, která je dnes někde kolem osmi procent, proti více než čtyřiceti procentům pro Ficův Směr.
Premiér Fico převzal vládu pod svoji pevnou kontrolu a Mečiarovi, stejně jako šéfovi nacionalistů Jánu Slotovi, dal jen minimum prostoru. Ani pro jednoho z nich se nenašlo ve vládě ministerské křeslo a koaliční rada, kterou vytvořili, se schází jen zřídka. Mečiarova pozice zeslábla ještě víc, když prodělal operaci srdce, kdy mu byl na konci ledna voperován čtyřnásobný bypass.
Mečiar je od té doby v domácím léčení a jeho návrat do politiky se neustále odkládá. Když chtěl před více než dvěma týdny Fico sladit stanovisko koalice ke Kosovu, museli se Slotou do Mečiarovy vily Elektra v Trenčianských Teplicích. Mečiarův návrat do politiky, původně ohlášený na počátek března, se stále oddaluje. „Má zameškanou rehabilitaci,“ uvedla před časem ústřední tajemnice strany Zdenka Kramplová.
Mečiar ve stopách Bugára?
V situaci, kdy není jisté, zda se Mečiar ještě do aktivní politiky vrátí, se objevil soupeř. Dvě okresní organizace HZDS, v Pezinku a v Novém Městě nad Váhem navrhly jako svého kandidáta poslance Milana Vetešku. V Novém Městě nad Váhem šli ještě dál, když pro Mečiara chtějí po vzoru české ODS zřídit funkci „čestného předsedy“.
Veteška, právník, za komunismu náměstek ve svazácké CKM, který se za Mečiara dostal do čela dnes už zkrachovalých Slovenských aerolinií, je považován za umírněného reprezentanta podnikatelského křídla strany. S Mečiarem se v popularitě stále ještě nemůže měřit, ale v žebříčcích oblíbenosti pomalu stoupá a dnes už je v první slovenské desítce.
Ještě v nedávné minulosti možnost své kandidatury proti Mečiarovi vylučoval, po oznámení nominací z Pezinku a Nového Města přestal komunikovat s médii.
Kramplová nedává Veteškovi žádné šance. „Je to součást politické hry. Nevidím reálnou šanci, aby někdo jiný než Vladimír Mečiar vedl stranu,“ uvedla Kramplová, která však za svoji politickou kariéru (krátce byla i ministryní zahraničí) vděčí právě osobní Mečiarově přízni.
Zdrženlivě se však vyjadřují i představitelé „rebelů“. „Je to normální demokratická vůle lidí. Není třeba za tím vidět senzaci,“ uvedl pro televizi TA3 Petr Červenka, šéf pezinské organizace HZDS.
Opatrní jsou i odborníci. „Veteška nemá velké šance. Pokud bude Mečiar v kondici, nemyslím, že to může dopadnout jako ve Straně maďarské koalice,“ uvedl pro agenturu SITA sociolog Pavel Haulík. Právě příklad strany Maďarů na Slovensku, kdy zdánlivě neotřesitelného Bélu Bugára, který stál v čele podobně dlouho jako Mečiar, vystřídal nevýrazný Pál Csáky, ale ukazuje, co všechno je možné.
