USA ustupují. Írán požádaly o pozastavení obohacování uranu na 20 let

Autor:
  13:08aktualizováno  13:08
Spojené státy na mírových jednáních v Pákistánu minulý víkend požádaly Írán, aby pozastavil obohacování uranu na 20 let, píší americká média s odvoláním na zdroje zasvěcené do rozhovorů. Washington tak zmírnil své nároky, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). USA dříve požadovaly, aby se Írán práva na obohacování uranu trvale vzdal a spoléhal se na dovoz tohoto materiálu ze zahraničí
Americký viceprezident J. D. Vance dorazil na mírová jednání s Íránem do...

Americký viceprezident J. D. Vance dorazil na mírová jednání s Íránem do pákistánského Islámábádu. (11. března 2026) | foto: AP

Dvacetileté moratorium na obohacování uranu by bylo spojeno s uvolněním sankcí uvalených na Írán, sdělil WSJ jeden ze zdrojů. Zásadní otázkou podle listu zůstává, zda by Írán mohl po uplynutí dvou desetiletí obohacovat uran v neomezené míře, či zda by přetrvávalo nějaké omezení.

Íránští vyjednávači v odpovědi opětovně navrhli pozastavení íránské jaderné aktivity na pět let, píše deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva vysoce postavené íránské představitele a jednoho amerického činitele. Íránci podobný návrh předložili už v únoru na jednání v Ženevě. Trump několik dní po těchto jednáních nařídil vojenské útoky na Írán.

Teherán v Islámábádu rovněž odmítl požadavek Američanů na přesun svého vysoce obohaceného uranu do zahraničí, sdělily íránské zdroje WSJ.

Americký viceprezident J. D. Vance, který v Pákistánu vedl americkou delegaci, v neděli řekl, že projevil vůči Íránu, který odmítl jeho nabídku jaderné dohody k ukončení války, „flexibilitu“.

Skutečnost, že se obě strany nyní přou o délku trvání pozastavení jaderných aktivit Íránu, podle NYT naznačuje, že by se jim mohlo podařit dosáhnout dohody. Vyjednávací týmy by se mohly koncem tohoto týdne vrátit do Islámábádu k dalším mírovým rozhovorům, napsala dnes agentura Reuters s odvolání na zdroje blízké jednáním.

Trump jako Obama?

Pro Trumpa podle NYT existuje riziko, že případná dohoda by mohla připomínat jadernou dohodu z roku 2015, od níž prezident o tři roky později odstoupil s tím, že se jedná o „strašnou, jednostrannou dohodu, která nikdy neměla být uzavřena“.

V roce 2015 Teherán podepsal s USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií, Británií a Evropskou unií dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí za omezení íránského jaderného programu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v lednu 2016 uvedla, že Írán plnil veškeré požadavky dohody. Trump ale v roce 2018, za svého prvního funkčního období, od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán poté přestal plnit některé závazky plynoucí z jaderné dohody.

Omezení na obohacování uranu Íránem by podle dohody z roku 2015 postupně vypršela do roku 2030. Závazky plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) by však Teheránu nadále zakazovaly vyvinout jadernou zbraň.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.