Ben Gvir nesouhlasí s plánem premiéra Benjamina Netanjahua omezit vojenské údery v Gaze v rámci současného příměří. „Myslím si, že v Gaze by se měly provádět cílené vraždy, které by každou noc zabily 30 až 40 teroristů. A to nejen těch, kteří představují bezprostřední hrozbu. Jsou tam lidé, kteří si žít nezaslouží. Neměli by žít. Nejsou to ani lidé,“ prohlásil Ben Gvir.
Kritizoval tak nižší počet izraelských útoků poté, co v Gaze v říjnu minulého roku začalo platit příměří. Podle Ben Gvira není tajemstvím, že se jeho názory s Netanjahuem v tomto rozcházejí.
Předmětem diskuze bylo také trvalé odsunutí Palestinců z Gazy. Mělo by se tak dít souběžně s budováním nových izraelských osad na tomto území. Při této příležitosti Ben Gvir zopakoval, že vnímá „celou Gazu jako naši“ a náležící Izraeli. Mezinárodní právníci však varují, že masová nebo vynucená emigrace tohoto druhu by mohla představovat etnické čistky.
Tématem se také stal nedávno přijatý zákon o trestu smrti, o který se Ben Gvir zasadil a který se stal standardním postupem pro Palestince odsouzené za smrtící útoky proti Izraelcům. Braslavskyj v podcastu požádal Ben Gvira, aby se mohl osobně účastnit poprav vězňů. „Převrátím svět vzhůru nohama, aby se tak stalo,“ slíbil mu Ben Gvir.
Ben Gvir nemá moc nad izraelskou armádou a nemůže nařídit útoky na Gazu. Přesto patří k nejvlivnějším lidem v zemi díky desetiletím působení na izraelské krajně pravicové scéně. Má také značnou kontrolu nad klíčovými částmi bezpečnostního systému. Řídí jak vězeňský systém, tak národní policejní síly.
Ideologie v zemi sílí
Podobná prohlášení Ben Gvira nejsou ojedinělá. Již v minulosti byly mnohé výroky předány Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN jako důkaz genocidních záměrů, Izrael však genocidu v Gaze popírá. Chlubil se také například tím, že záměrně zhoršuje podmínky v izraelských věznicích a palestinským vězňům zmenšuje příděly jídla.
Izraelská média se o tomto prohlášení v podcastu zmínila pouze okrajově. Podle zahraničních agentur to poukazuje na sílící popularitu dříve okrajových ideologií před volbami, které v Izraeli proběhnou 27. října. Osobnosti jako Ben Gvir si mezi Izraelci získaly větší oblibu od brutálního útoku Hámasu v roce 2023. Teroristé tehdy zabili asi 1 200 lidí a 251 zajali a odvlekli do Pásma Gazy, kde je drželi ve skrýších a tunelech pod městem. Mnoho zajatců popsalo dlouhodobé hladovění, fyzické i psychické týrání a také sexuální zneužívání.
