„Shodujeme se, že chceme citelně a trvale snížit počet přicházejících běženců,“ řekla kancléřka před jednáním s představiteli její sesterské strany. „Myslím, že se musíme zasadit o odstranění příčin útěku a najít evropské řešení,“ dodala.
Po útocích v Německu roste poptávka po paralyzérech. Dodávají je Češi |
Merkelová se dlouhodobě zasazuje o zavedení systému rozdělování běženců mezi členské státy Evropské unie, o zabezpečení vnějších hranic schengenského prostoru a o vytvoření registračních center v Řecku a Itálii, kde do Evropy většina uprchlíků vstupuje.
Pro další vývoj uprchlické krize budou podle kancléřky důležité páteční konzultace vlád Německa a Turecka, neboť Ankara se zavázala lépe chránit svou hranici s Řeckem a bojovat proti převáděčům, kteří pomáhají běžencům překonat Egejské moře. Posun v řešení uprchlické krize očekává také od únorového summitu Evropské unie.
Strana proti Merkelové
Představitelé Křesťanskosociální unie (CSU) v posledních měsících stále silněji vystupují v uprchlické krizi proti Merkelové, přestože se strana podílí na její vládě. Bavorští politici žádají tvrdší přístup k běžencům a někteří mluví i o uzavření německých hranic. Přes rakousko-bavorskou hranici přichází do Německa většina uprchlíků.
Evropské řešení uprchlické krize prý není v dohledu. Zavře Něměcko hranice? |
Šéf poslanců koaliční sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann však ve středu obvinil CSU, že svými vyjádřeními „rozdmýchává paniku a hysterii“. Situace, kdy je CSU ve vládě a zároveň kabinet kritizuje, podle něj poškozuje důvěryhodnost vlády v očích Němců.
Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. V lednu se počet přicházejících snížil, stále se však denně pohybuje mezi 1,5 a 3 tisíci, uvedl ve středu s odvoláním na spolkovou policii server Spiegel Online.
