Merkelová předtím společně s představiteli EU navštívila tábor pro syrské uprchlíky poblíž města Gaziantep a naléhala na ustavení bezpečné zóny pro utečence na syrské straně hranice s Tureckem. Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že Turecko je nejlepším příkladem země, která o běžence dobře pečuje.
‚Dohoda s autoritářským Tureckem? Obálku s penězi Ankaře jen tak nedáme‘ |
K Merkelové se při krátké cestě na jihovýchod Turecka připojil kromě Tuska ještě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Návštěvu provázela velmi přísná bezpečnostní opatření, ale také ostrá kritika organizací na ochranu lidských práv. Těm se nelíbí, že evropští představitelé kvůli dohodě s Ankarou údajně přivírají oči nad porušováním lidských práv v Turecku a zpochybňují zákonnost vracení uprchlíků.
Kancléřka přímo z letiště odletěla vrtulníkem do uprchlického tábora Nizip, kde žije asi 5000 Syřanů. Na místě ji dívky v tradičních krojích přivítaly květinami a Merkelová si prohlédla, v jakých podmínkách lidé ubytovaní v kontejnerech a stanech žijí. Poté v Gaziantepu slavnostně otevřela nové centrum, které bude nabízet pomoc a volnočasové aktivity pro děti uprchlíků a které EU financovala.
Potěmkinovy tábory pro uprchlíky?
Například organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) však cestu unijních představitelů už předem kritizovala s tím, že turecké úřady politikům ukazují jen pečlivě vybraná místa. Podle Judith Sunderlandové z HRW jde o „přikrášlenou realitu“ a mimo pozornost přitom zůstávají otřesné podmínky v táborech na syrské straně hranice, kde se tísní desetitisíce lidí, které Turecko odmítá vpustit na své území.
Řecko vypravilo loď se 45 migranty. Turecko bude Pákistánce vracet do vlasti |
„Znovu jsem požadovala, aby tu byly zóny, kde se přísněji dohlíží na dodržování příměří a kde lze zaručit dostatečnou míru bezpečí,“ řekla k situaci na syrské straně hranic Merkelová. Na tiskové konferenci se také snažila rozptýlit obavy, že se v Německu bude kvůli jisté závislosti na Turecku nyní potlačovat debata o lidských právech a svobodě tisku v této zemi. Podle ní to nehrozí a případy porušování práv se budou vždy řešit.
Co chce Turecko za zpětné přijímání uprchlíků
„Otázka zrušení víz je pro Turecko naprosto zásadní,“ řekl na tiskové konferenci Davutoglu a doplnil, že bez splnění této podmínky ze strany Evropské unie není možné dohodu naplňovat.Hlavním bodem jednání s Davutogluem bylo plnění dohody mezi EU a Tureckem, jež začala platit 20. března. Ankara se v ní zavázala přijmout zpět všechny migranty, kteří se z tureckého pobřeží dostanou na řecké ostrovy a nezískají posléze v Řecku azyl. Unie za pomoc při zvládání migrační krize Ankaře slíbila mimo jiné obnovení zamrzlých přístupových rozhovorů Turecka s EU, zrušení vízové povinnosti pro Turky do konce června a finanční pomoc při zvládání migrační krize.
V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků a řada z nich hledá způsob, jak se dostat za lepším životem do Evropy. Ačkoli počet lidí, kteří zkoušejí dostat se přes moře do Řecka v posledních týdnech oproti lednu a únoru výrazně klesl, migranti tuto cestu stále využívají. Od pátečního do sobotního rána jich ale bylo jen 20 a v posledních dnech nanejvýš dvě stovky, což je několikanásobně méně, než v lednu a únoru.
Turecký tlak pocítil i německý orchestrOrchestr z německých Drážďan v sobotu obvinil turecké úřady, že na něj vyvíjejí tlak kvůli slovu genocida, použitému v rámci koncertu u příležitosti výročí masakru Arménů v roce 1915. Turecko tehdejší masové vyvražďování Arménů v Osmanské říši připouští, výraz genocida ale odmítá. Turecké úřady podle drážďanských symfoniků tlačily na orchestr i na Evropskou unii ve snaze zabránit tomu, aby tento výraz v rámci vystoupení zazněl. "Je to útok na svobodu vyjadřování," prohlásil šéf Dresdner Sinfoniker Markus Rindt.
|
