„U lidí, kteří pracovali pro zahraniční vojenské jednotky, například pro německou armádu, a kteří jsou kvůli této práci v akutním ohrožení života, je naší humanitární povinností pomoci jim,“ řekla Merkelová. „Pokud se ale nějaký uprchlík vydal na cestu, protože si vysnil lepší život, není to důvod k tomu, aby dostal azyl. V takových případech budeme muset ty lidi vracet do Afghánistánu,“ uvedla.
PROCHÁZKOVÁ píše z cesty: Afghánci jsou nejvyhublejší. A nemají na čluny |
Podle kancléřky není v zájmu Německa ani Afghánistánu, aby mladí lidé z asijské země utíkali do Evropy. „Potřebujeme, aby mladí lidé měli šanci na budoucnost ve své zemi. Pro mladou generaci jsme tam stavěli školy a Afghánistán by o tuto generaci neměl přijít,“ řekla Merkelová.
Německé ulice nejsou ze zlata
Podle Ghaního je třeba vytvořit realistický obraz Německa a potlačit obrazy, které vytvářejí převaděči ve snaze získat zákazníky. „Musíme zajistit, že lidé budou mít potřebné informace a nebudou mít pocit, že v Německu jsou ulice dlážděny zlatem,“ řekl Ghaní.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní.
Afghánský prezident také uvedl, že pokusy o útěk do Evropy často vedou ke zbídačení celé rodiny, protože převaděči žádají za jednoho člověka 20 000 až 25 000 dolarů (510 000 až 640 000 Kč). Na každého Afghánce, který se do EU dostane, pak podle Ghaního připadají čtyři, kteří na cestě zahynou.
Podle Merkelové by v Afghánistánu měly vzniknout bezpečné zóny, kam by se lidé mohli uchýlit v případě, že v blízkosti jejich domovů vypuknou boje. „Je třeba zajistit, aby i v těchto bezpečných oblastech měli lidé perspektivu k životu,“ řekla kancléřka s tím, že právě na vybudování takových míst by mohla v příštích letech směřovat německá rozvojová pomoc.
