Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli v televizním projevu Arménii vyzval, aby přišla s časovým rozvrhem stažení z Náhorního Karabach a okolního ázerbájdžánského území. Země podle něj třicet let čekala na znovunabytí svého území. „Náhorní Karabach je ázerbájdžánské území. Musíme se tam vrátit a vrátíme se tam,“ řekl Alijev.
ANALÝZA: Boj o Karabach popírá ideologii. Překvapivě může vypadat přístup Íránu a zajímavou roli hraje Izrael |
K uzavření příměří v neděli vyzval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva je podle něj připravena pomoci při řešení kofliktu prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dodal, že Rusko znepokojuje rostoucí počet obětí.
  |
K uzavření příměří v neděli vyzval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva je podle něj připravena pomoci při řešení kofliktu prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dodal, že Rusko znepokojuje rostoucí počet obětí.
V karabašské metropoli Stěpanakert se v 9:30 ráno místního času (7:30 SELČ) rozezněly výstražné sirény, které následovalo několik výbuchů. Karabašské ministerstvo zahraničí za jejich původce označilo rakety „ozbrojených sil Ázerbájdžánu“.
Město se v uplynulých dnech ocitlo pod palbou hned několikrát, ostřelování tamní obyvatele donutilo uchýlit se do sklepů či krytů. V noci ze soboty na neděli se metropole ocitla bez elektřiny.
Arménie osočení z útoku odmítá
Z útoků na vlastní města viní protistranu také Ázerbájdžán, podle kterého se pod palbou arménských sil ocitla Náhornímu Karabachu přilehlá města Terter a Horadiz i druhé největší ázerbájdžánské město Gjandža (Gäncä), napsala agentura AFP. Arménie útok na město odmítla, karabašské síly však uvedly, že se jim zde podařilo zničit vojenské letiště.
Arménský útok na město Gjandža odsoudilo Turecko, které zopakovalo, že podporuje právo Ázerbájdžánu na sebeobranu uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic.
Jednotkám neuznané republiky se podle mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanové podařilo sestřelit tři ázerbájdžánská letadla a zneškodnit dva tanky.
Ázerbájdžánský prezident Alijev rovněž uvedl, že síly Baku vážně zranily vůdce neuznané republiky Arajika Harutjunjana. Ten v sobotu oznámil, že se na frontě připojí ke svým vojákům a společně s nimi stane v první linii. Prezident také prohlásil, že Baku zničí vojenská stanoviště, ze kterých Arménie ázerbájdžánská města ostřeluje.
O území se země přou již od 80. let
Otázky a odpovědi o Karabachu. Na problémy kolem území velkého jako Pardubický kraj ‚zadělal‘ Stalin |
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhou dobu. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Ztráty na životech vojáků dosud zveřejňuje pouze Náhorní Karabach, za osm dní jich zemřelo bezmála 200. V neděli separatistický region uvedl, že za týden bojů zemřelo 18 civilistů a 90 jich bylo raněno. Baku neuvádí ztráty své armády v konfliktu, jen počty civilistů zabitých arménským ostřelováním. Podle posledních zpráv jich o život přišlo 24 a 111 jich bylo zraněno.
