Žádný z těchto bloků ale zřejmě nezíská většinu ve 179členném parlamentu. O tom, kdo bude sestavovat vládu, by tak mohli rozhodnout centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a expremiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
Frederiksenová volby vyhlásila minulý měsíc, o několik měsíců dříve, než musela. Podle pozorovatelů se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Průzkumy dávaly 48leté ministerské předsedkyni za pravdu, Sociálním demokratům přisuzovaly zhruba 20 procent.
Frederiksenová, která stojí v čele dánské vlády od roku 2019 a usiluje o třetí funkční období, je známá také silnou podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi a restriktivním přístupem k migraci.
Konkurenty Sociálních demokratů jsou Socialistická lidová strana, které průzkumy slibovaly zhruba 13 procent hlasů, středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem (deset procent) či Umírnění se zhruba sedmi procenty.
I přes spor s USA o Grónsko se volební kampaň podle agentury DPA zaměřila na ceny potravin, pohonných hmot či na budoucnost zemědělství. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20 tisíc nejbohatších Dánů. Pravicoví populisté pak slibovali ještě přísnější přistěhovaleckou politiku.
Tématem předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.
Částečné výsledky se očekávají později během úterního večera.
Frederiksenová se snaží čelit tlaku pravice a poukazovat na možný nárůst migrace v důsledku války v Íránu. Tento měsíc oznámila návrhy, které zahrnují zavedení „nouzové brzdy“ pro udělování azylu a přísnější kontroly zločinců bez povolení k pobytu.
Neočekávalo se, že by se některá strana přiblížila k získání většiny. Dánský systém poměrného zastoupení obvykle po týdnech vyjednávání vytváří koaliční vlády, tradičně složené z několika stran buď z „červeného bloku“ na levici, nebo z „modrého bloku“ na pravici.
Jednokomorový parlament členské země Evropské unie a NATO má 179 křesel. Z nich 175 patří zákonodárcům samotného Dánska a dvě křesla zástupcům řídce osídleného Grónska a dalšího poloautonomního území království, Faerských ostrovů.




















