V létě 2024 pětadvacetiletý Josué Gutiérrez Ríos, který dlouhodobě pracoval jako bezpečnostní pracovník pro soukromou mexickou společnost, vyslyšel tip od kolegy a ozval se na atraktivní nabídku nového zaměstnání. Netušil, který ranč bude hlídat. Nejprve měl jít do státu Guanajuato, ale posléze se přesunul do Jalisca.
Jeho rodina o něm od té doby nevěděla. Až jeho sestra objevila na jednom už smazaném facebookovém účtu fotografii mrtvého muže. Měl na ní rozmazanou tvář. Poznala však jeho šaty.
Gutiérrez Ríos se tak zařadil mezi ty Mexičany, nad nimiž se slehla zem při hledání práce. V roce 2024 zmizelo jen ve městě San Pedro Tlaquepaque ve státě Jalisco 30 mladých lidí, kteří se zúčastnili falešných pracovních pohovorů.
V případě Gutiérreze Ríose byl na vině drogový kartel (CJNG). Ten jej jako řadu dalších zlákal na bývalou farmu, kterou využíval jako výcvikový tábor a podle nalezených lidských ostatků a krematorií i jako „vyhlazovací tábor“.
Podle portálu deníku El País šokující nález osvětlil málo prozkoumané metody, jimiž kriminální skupiny přitahují nové členy. Mexický bezpečnostní car Omar García Harfuch uvedl, že celou operaci řídil takzvaný „velitel Lastra“, který prostřednictvím svých spolupracovníků nabízel na TikToku falešné pracovní příležitosti. Zájemce přivedli na ranč, kde je nutili k výcviku. Zločinci zabili ty, kteří odmítli se na tréninku podílet nebo se pokusili o útěk.
Kriminálníci též využívali Facebook. S oblibou se vydávají za skutečné společnosti a některé, jako Honda nebo Big Force musely popřít, že takovou práci nabízely.
Příklad falešných pracovních nabídek
Desde hace dos años jornaleros de Guerrero denunciaron las falsas ofertas de empleo del CJNG, donde se reclutaba de forma forzosa en el infame Rancho Izaguirre en Teuchitlán, ofertas que fueron promocionadas por el gobierno local MORENISTA de Chilpancingo. https://t.co/hD7Y3kpyZ0
Ověření u skutečných zaměstnavatelů někdy přivedlo vyšetřovatele na stopu podvodníků. V jednom několik měsíců starém případě lákali studenty IT oborů, aby pracovali pro „mezinárodní společnost“, která měla založit obchod ve státě Nuevo León. Policisté si ale povšimli, že firma vůbec neměla v oblasti sídlo a nabízela nestandardní platy. Optali se skutečné společnosti a zjistili, jak to opravdu je.
Údajní náboráři nabízejí mnohem vyšší platy, než je průměr. Na jednom inzerátu se částka pohyboval od 4 500 pesos týdně (přibližně 4 700 korun) a více, v závislosti na výkonu. Minimální mzda v Mexiku je přitom 1 672 pesos týdně.
Kartely nabízejí různé pozice: nádeníci, řidiči, malíři, překladatelé. Zvláště ale poptávají lidi z bezpečnostních agentur.
„Používání falešných pracovních inzerátů je chytrá metoda náboru. Zejména pokud se jedná o pozice bezpečnostních pracovníků,“ uvádí profesor Jorge Ramírez z Univerzity v Guadalajaře, jenž se specializuje na kriminální skupiny. „Umožňuje to CJNG zaměřit se na lidi, kteří již mají zkušenosti s násilím nebo o něj usilují.“
Někdy kartel rekrutuje lidi víc napřímo. „Čtyři písmena Guadalajary vás zvou k práci,“ stálo v jedné nabídce, s jasným odkazem na zkratku CJNG.
