„Marocké království ve skutečnosti nikdy neustalo se svými nepřátelskými aktivitami proti naší zemi,“ nechal se slyšet alžírský ministr zahraničí Ramtán Lamámra poté, co oznámil přerušení diplomatických vztahů s Marokem. To bylo na konci srpna, Rabat v reakci na tento krok uzavřel své velvyslanectví v Alžíru.
Islamista vyzývá z Německa ke svržení marocké vlády, Berlín jej odmítá vydat |
„Nepřátelskými aktivitami“ označují alžírské úřady mimo jiné verbální podporu berberské menšiny v alžírském regionu Kabylie, kde čas od času propukají protesty domáhající se „sebeurčení“, či rovnou nezávislosti na centrální alžírské vládě. Zatímco tuto skutečnost lze doložit – vyjádřil se tak marocký velvyslanec při OSN –, pro další obvinění už důkazy chybí. Alžířané totiž viní Maroko také z podpory gangů, které v létě úmyslně zakládaly smrtící požáry právě v Kabylii, v jejichž důsledku přišlo o život nejméně 90 lidí.
Napětí v Západní Sahaře sílí
Zatímco zapojení do požárů v Kabylii Rabat kategoricky odmítá, k obvinění z účasti na zabití tří Alžířanů, ke kterému došlo před několika dny na sporném území Západní Sahary, se marocké úřady oficiálně nevyjádřily. Tito lidé cestovali z Mauritánie do Alžírska, a když projížděli částí Západní Sahary kontrolovanou Frontou Polisario, měla je napadnout a usmrtit skupina ozbrojenců. Podle Alžíru šlo o „zbabělý, barbarský útok ze strany marockých okupačních sil“ a alžírské úřady prohlásily, že událost nenechají bez odezvy.
Incident zapadá do vzrůstajícího napětí ve sporné oblasti Západní Sahary, pouštního území mezi Atlantikem, Mauritánií, Alžírskem a Marokem, která je podle metodiky OSN tzv. územím bez vlastní suverenity. Většinu Západní Sahary, oblasti minimálně osídlené avšak nebývale bohaté na ložiska fosfátů, v současnosti de facto ovládá Maroko, jde však o mezinárodně neuznaný zábor. Pouze menší vnitrozemskou část, asi 20 procent celkové rozlohy, kontroluje Alžírskem podporovaná Fronta Polisario, která usiluje o nezávislost Západní Sahary.
Marocký apetit na Západní Saharu zvýšila loňská dohoda o normalizaci vztahů mezi Marokem a Izraelem. Součástí dealu zprostředkovaného americkým exprezidentem Donaldem Trumpem totiž byla i podpora marockého nároku na toto území. „USA uznávají marockou suverenitu nad celým územím Západní Sahary,“ praví se v prohlášení z loňského prosince. Od té doby došlo k několika ozbrojeným incidentům mezi Polisariem a marockou armádou. Podle Rabatu bylo v důsledku těchto „přepadení“ usmrceno šest marockých vojáků.
Podle většiny pozorovatelů sice otevřená válka mezi Alžírskem a Marokem není na pořadu dne, spory se ovšem vedle diplomacie již propsaly do ekonomických vztahů. Alžířané totiž oznámili uzavření plynovodu nazývaného Maghreb-Evropa, který přivádí zemní plyn z bohatých alžírských nalezišť skrze marocké území do Španělska.
Rabat sice v tomto případě nemůže svého souseda vinit z ničeho nezákonného – kontrakt na provoz plynovodu vypršel shodou okolností koncem října a Alžírsko jej „pouze“ odmítlo obnovit –, nicméně jde o situaci, v níž Maroko tahá za výrazně kratší konec. Přijde totiž o nemalé tranzitní poplatky, které činily v přepočtu až pět miliard korun ročně. Maročané také část plynu odkupovali pro vlastní potřeby a tento zdroj nyní vyschl.
Španělská energetika v ohrožení
Naproti tomu Alžírsko bude zřejmě tratit jen mírně, protože pro export suroviny do Španělska lze použít další plynovod vedoucí přímo pod Středozemním mořem mimo území Maroka. Toto spojení nazývané Medgaz má ovšem menší kapacitu, což budí obavy ve Španělsku – v době, kdy dodávky v celé Evropě váznou a ceny plynu jsou vyšroubované na maximum.
Tereza Riberová, španělská ministryně pro ekologickou transformaci, proto v minulých dnech jednala v Alžírsku o navýšení dodávek skrze Medgaz. Podle listu El País dosáhla sice příslibu vyšších dodávek zkapalněného plynu z Alžírska na lodích, to je ovšem mnohem dražší a méně flexibilní varianta dopravy.
Elektrárny spalující zemní plyn pokrývají ve Španělsku téměř třetinu výroby elektřiny a slouží i jako záloha pro případ, kdy aktuální meteorologické podmínky neumožňují dostatečnou výrobu energie z vody a slunce. Alžírsko je největším dodavatelem plynu do země.
