Napětí kvůli brexitu přerostlo na summitu G7 ve slovní přestřelku, Johnson argumentoval párky |
Může za to protokol o Severním Irsku, jejž Evropská unie vyjednala jako pandán k brexitové dohodě. Cílem bylo, aby nevznikla takzvaná tvrdá hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, jež je částí EU.
Jenže tento protokol komplikuje každodenní obchod mezi Severním Irskem a Británií. Zejména čerstvé potraviny totiž podle Britů podléhají nepřiměřeně tvrdým regulacím při vstupu do země. Poněvadž jedním z nejspornějších artiklů je mleté maso, pro spor se vžil termín válka o párky.
EU slíbila kompromis. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič koncem minulého týdne oznámil, že Brusel nabídne Londýnu lepší podmínky. „Zboží (utvářející) národní identitu“, to jest například právě párky, mají být z tvrdých regulací vyňaty.
Jenže Britům jsou párky málo. Hlavní brexitový vyjednavač, ministr David Frost žádá úpravu celého protokolu. „Čekáme na nabídky od Maroše Šefčoviče,“ napsal Frost na Twitter v neděli ráno. Pokud nepřijdou, Britové hrozí spustit článek 16 protokolu, který jim zajišťuje nárok na odvetná opatření, například cla či sankce.
Nebezpečná pojistka
„Klouzání po povrchu nebude fungovat,“ řekl listu Financial Times nejmenovaný britský úředník blízký vyjednáváním. „Pokud EU neukáže, že je ochotna udělat v protokolu zásadní změny, budeme muset spustit článek 16, abychom zachránili Velkopáteční dohodu a mírový proces (mezi severoirskými republikány a roajalisty – pozn. red.).“ Jenže kdykoli se do hry dostane článek 16, ve vzduchu je cítit strach z obchodní války nad kanálem La Manche.
Pojistka protokolu je totiž formulována neobyčejně vágně. Straně, která pociťuje „zásadní ekonomické, sociální či environmentální komplikace“ umožňuje „proporční protiopatření“. Nikde ale není stanoveno, co přesně „zásadní komplikace“ či „proporční protiopatření“ vlastně jsou. Toho si všímají i britská konzervativní média, která jinak ministra Frosta podporují v jeho snaze vymámit z Bruselu větší ústupky.
Válka o párky. Británie jde do boje o uzeninu, z místního sporu může být obří obchodní střet |
„Kdo mohl předvídat, že Brusel – jakkoliv krátce – pohrozí tvrdou hranicí v Irsku, aby zabránil vývozu vakcín do Spojeného království?“ ptal se již v červnu komentátor probrexitového deníku The Daily Telegraph. „Nebo že se královské námořnictvo bude stínovat s francouzskými loděmi u ostrova Jersey kvůli půtce o rybářské licence?“
Johnson vs. Macron
Právě poslední zmíněný incident by mohl být největším mementem. Mezi Francií a Británií to totiž u ostrova Jersey opět vře. A francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodně nepatří mezi ty, jež by se při brexitových půtkách drželi zpátky.
„My velmi dobře víme, co je to britská suverenita,“ řekl šéf Elysejského paláce novinářům na červnovém summitu G7. „Nemyslím si, že by v Evropě byla jiná země, která by ve věci své suverenity zaměstnala ty ostatní tolika hodinami práce. „Již od konce léta navíc Macron posiluje irsko-francouzské vazby, což se zdá být součástí širší taktiky na vyšachování Londýna. Nikdy vás nezklameme,“ ujistil například Iry francouzský prezident při své srpnové návštěvě Dublinu.
V neposlední řadě do hry vstupují i Spojené státy a s nimi velká mezinárodní politika. Irská otázka je totiž za Atlantikem tradičně vnímána s nesmírnou citlivostí, zejména vzhledem k možnému obnovení bojů mezi severoirskými republikány a loajalisty. Nyní je „irská klika“ ve hře tím spíš, že má přímo svého prezidenta – Joe Biden je totiž hrdým irským katolíkem a jako takový přirozeně inklinuje spíše k Irské republice než k Britům.
