Jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Takové přirovnání asi nejvěrněji ilustruje nynější dění ve Slovinsku ve chvíli, kdy se tamní zákonodárci začali vážně zabývat možností uznat Palestinu jako svrchovaný stát s Východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.
A to jen nedlouho poté, co se Blízkým východem prohnala na sklonku loňského roku vlna nepokojů kvůli rozhodnutí Washingtonu uznat Jeruzalém metropolí židovského státu a přesunout tam ambasádu.
Izrael se ohradil
Původně měl o návrhu uznat Palestinu jako nezávislý stát hlasovat již ve středu zahraniční výbor slovinského parlamentu. Nutno podotknout, že k nevoli Izraele, který se vůči takovému kroku pravidelně ohrazuje již od roku 2014, kdy se touto možností začali zákonodárci v Lublani aktivně zabývat. Očekává se, že pokud návrh výbor schválí, budou pak v březnu nebo dubnu o této záležitosti hlasovat všichni poslanci na plénu.
Erdogan vyzývá: Uznejte Jeruzalém za metropoli Palestiny |
A na rozdíl od podobných hlasování, která se v minulosti uskutečnila v Británii, Francii, Španělsku či Irsku, se počítá s tím, že případné uznání nebude mít směrem k vládě jen doporučující charakter, ale bude závazné. Tedy že mu bude muset kabinet premiéra Mira Cerara přizpůsobit své počínání.
Zastánci palestinské svrchovanosti argumentují mimo jiné i historickou zkušeností Slovinska a právem národů na sebeurčení. Zatímco ministr zahraničí Karl Erjavec uznání Palestiny už dříve vyjádřil podporu, ne všichni tento krok schvalují. Mimo jiné se vůči tomu ohradil prezident Borut Pahor s tím, že nynější načasování není nejvhodnější a nepřispěje to k urovnání izraelsko-palestinských vztahů, ale právě naopak.
Hotové diplomatické zemětřesení a vlnu nepokojů napříč arabskými zeměmi vyvolalo už zkraje prosince rozhodnutí prezidentské administrativy Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a začít připravovat přesun americké ambasády z Tel Avivu právě tam. S Jeruzalémem coby vlastní metropolí svého budoucího státu totiž počítají i Palestinci. Mezinárodní společenství zastává postoj, že konečné rozhodnutí o statusu Jeruzaléma musí vzejít z přímých vyjednávání mezi Iz raelci a Palestinci.
Z výbušného hlasování v zahraničním výboru slovinského parlamentu, provázeného mimořádnou publicitou v izraelských médiích, nakonec ve středu sešlo. Alespoň prozatím. S poukazem na procedurální důvody zahraniční výbor hlasování posunul o dva týdny.
Velvyslanec je varoval
Izraelští diplomaté mají každopádně v těchto dnech mimořádně napilno a pokoušejí se přesvědčit zákonodárce, aby návrh smetli ze stolu.
Podle izraelské televizní stanice Eser kvůli tomu již izraelský velvyslanec v Lublani Eyal Sila hovořil s předsedou slovinského parlamentu Milanem Brglezem a šéfem zahraničního výboru Jozefem Horvatem. Jak uvedla tato televize, velvyslanec prý oba varoval před „negativními dopady“ uznání Palestiny na izraelsko-slovinské vztahy.
Není však jediný, kdo se pokouší politiky přesvědčit. Také palestinský předák Mahmúd Abbás minulý týden při návštěvě v Bruselu vyzval ministry zahraničí unijní osmadvacítky, aby uznali Palestinu jako stát s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem.
Pokud by Slovinsko skutečně svrchovaný palestinský stát uznalo, bylo by první evropskou zemí po řadě let, která by tak učinila. Naposledy se tak rozhodlo v roce 2014 Švédsko. Bylo tehdy vůbec první západoevropskou zemí EU, která Palestinu uznala.
Oficiálně tak učinily i další země, zejména ty ze střední a východní Evropy, ale stalo se tak v době, kdy byly socialistickými republikami spadajícími do mocenské sféry Moskvy. Patří mezi ně mimo jiné i Česko, byť je dnes jeho postoj na mezinárodní půdě nakloněn ve prospěch Izraele.
Česko bylo například jedním z 35 států, které se při nedávném hlasování v OSN o nezávazné rezoluci odsuzující rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele raději zdržely. Pro tehdy hlasovalo 128 zemí, proti se jich postavilo devět.
