Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mezi vrahy. Popisovali mi i znásilnění vlastních dcer, říká vězeňská psycholožka

Svět

  5:00
LONDÝN/PRAHA - Britka Sam Carringtonová pracovala tři roky jako vězeňská psycholožka, která měla pomáhat vrahům a násilníkům vrátit se zpátky do života. Poslouchala hrůzné příběhy o vraždách i znásilněních, kterých se někteří trestanci dokonce dopustili na svých dětech.

Sam Carringtonová pracovala jako psycholožka v britské věznici. foto: Twitter.com/ @DailyMirror

„Setkání s prvním vrahem mě donutilo zpochybnit všechno, co jsem do té doby měla zažité. Kdyby se mnou začal hovořit před pár lety v baru, byla bych šťastná. Znala jsem ale jeho složku,“ popsala pro britský deník Mirror první setkání s vrahem čtyřiačtyřicetiletá Sam Carringtonová.

Zradikalizovaný vězeň ve Francii zranil sedm dozorců. Zpacifikovalo ho až 9 mužů

Po tři roky pracovala v britském vězení jako psycholožka. Sama přiznává, že ji práce zničila. Jejím úkolem bylo pomoci vězňům vrátit se zpátky do běžného života, zapojit se do společnosti. Nakonec ji však začaly příběhy, které slýchala od vězňů, pronásledovat ve spánku.

První vrah, kterého Carringtonová vyslýchala, prý vypadal velice slušně. Ve svých dvaceti letech potkal v jednom z nočních podniků dívku. Bavili se a on ji doprovodil domů. V bytě ji pak znásilnil, zavraždil a schoval její tělo.

„Klidným hlasem mi řekl: ‚Dusil jsem ji a zabil.‘ Ta slova mě vyděsila,“ řekla Carringtonová o prvním setkání s vrahem. Součástí práce psycholožky bylo dovést vězně k důvodu, proč spáchali vraždu. Rozklíčovat jejich rozhodnutí. Tato část práce byla pro Carringtonovou fascinující.

„Nemohla jsem jim věřit všechno, ale musela jsem projevit určitou empatii, aby se otevřeli. To bylo celkem složité. Mnozí z nich měli problémy se vztekem, jiní měli odmalička složité životy, plné zneužívání a špatných životních modelů. Na mě bylo ukázat jim, kde udělali chybu,“ popsala Carringtonová.

S vězni se pravidelně scházela ve vězení. Seděla s nimi v místnosti, kde jedinou ochranou bylo tlačítko na zdi, ke kterému by v případě ohrožení musela doběhnout. Nikdy ji žádný z vězňů nenapadl, její kolegyni však ano.

Příběhy, které změnily život

Nasloucháním vězňům však mělo obrovský vliv i na samotnou psycholožku. Její život se měnil. Neustále myslela na oběti vrahů a násilníků, se kterými dennodenně přicházela do kontaktu.

„Četla jsem jednu stránku knihy znovu a znovu. Nebyla jsem schopná se soustředit. Jeden z vězňů mi popisoval, jak zneužíval svou dceru během dětského pořadu o prasátku Pepině. Od té doby jsem nezvládala, když u nás doma tento pořad běžel. Když jsem jela domů, neustále jsem popotahovala. A to i přesto, že jsem měla potřebný trénink.“

Tři doktoři potvrdili jeho smrt. ‚Mrtvý‘ vězeň začal chrápat na pitevním stole

Nejhůře však její zaměstnání nesla rodina. Její manžel Doug o ni měl neustále strach a poté, co se dozvěděl, že na její kolegyni zaútočil jeden z trestanců, nepřál si, aby ve vězení nadále pracovala.

„Mé děti byli tehdy v teenagerském věku. Bylo složité nebýt až příliš ochranitelská. Obzvláště s mou dcerou. Snažila jsem se je dostat od všech lidí, kteří byli až příliš milí,“ uvedla psycholožka. Její syn kvůli tomu na ní nejednou křičel, že ji její práce zničila.

Místo vězeňské psycholožky opustila až po třech letech. Práce se jí po smrti jejího otce zhnusila a odmítala již nadále pomáhat vrahům. Některé představy stále nevyhnala z hlavy. Začala o nich ale psát psychologické thrillery. 

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!