Lidovky.cz: Vztah zesnulé královny Alžběty II. s jejím synem Karlem III. (princem Charlesem) nebyl vždycky idylický, zejména v období skrývání vztahu s jeho pozdější chotí Camillou. Jak se jim to podařilo překonat?
O windsorském rodu se tradičně říká, že vztahy ob generaci – tedy mezi babičkami a dědečky s vnoučaty – jsou daleko lepší než vztahy mezi rodiči a jejich přímými potomky. Je to do jisté míry pochopitelné, protože ty děti jsou ve větší či menší části života v oné linii následnictví trůnu. Potomek je tak svým způsobem pro panovníka mementem, že ho jednoho dne nahradí. Samozřejmě dnes se tak děje mírovou cestou, ale historicky byly změny následnictví často násilné a krvavé. Možná tím lze vysvětlit, proč vztahy bývají o něco chladnější. Nejsou to totiž jen vztahy mezi rodičem a dítětem, ale také vztahy mezi panovníkem a následníkem.
Lidovky.cz: V případě krále Karla III. bylo to období čekání na trůn dokonce rekordně dlouhé – trvalo 70 let, od chvíle, kdy zemřel jeho dědeček, král Jiří VI.
Ano, musel čekat hodně dlouho. Je to skutečně tak.
Lidovky.cz: Média i odborníci se přiklánějí k názoru, že král Karel III. bude úplně jiným monarchou než jeho matka. Proč si to myslí?
