Jak už v pondělí v alianční centrále zdůraznil nový afghánský prezident Ašraf Ghaní, je přibližně 350.000 tamních vojáků a policistů od ledna připraveno „splnit svou vlasteneckou povinnost“ a převzít odpovědnost za bezpečnost země a jejích obyvatel. V Afghánistánu přitom násilí v posledních dnech sílí, jen metropoli Kábul za poslední dva týdny zasáhlo nejméně devět útoků.
Přesto byl dnes před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opatrně optimistický. „Samozřejmě, že je stále potřeba mnohé udělat. Bezpečnostní výzvy trvají a reformy musejí pokračovat. Ale lidé v Afghánistánu mají nyní šanci na lepší budoucnost,“ prohlásil. Uvedl také, že země už není útočištěm mezinárodního terorismu.
Mezinárodní operace ISAF byla spuštěna už v roce 2001, prošli jí vojáci 50 národů. Za třináct let jejího působení v zemi jich položilo život asi 3500 a jak dnes připomněl prezident Ghaní, afghánské ztráty jsou ještě vyšší. Na počátku října bylo v Afghánistánu přes 34.500 vojáků ISAF, počty se s blížícím se koncem jejího působení snižují.
Kábul ale dlouhou dobu nechával neuzavřené smlouvy s USA i NATO, na jejichž základě by bylo možné spustit menší a nebojovou nástupnickou operaci Resolute Support. Podepsány byly na konci září, až do nedávna se ale protahovala jejich ratifikace v parlamentu, poslední z dokumentů tak Ghaní definitivně potvrdil teprve tuto neděli.
Nová podpůrná mise by měla mít přibližně 12.000 vojáků, kteří budou pomáhat s výcvikem a školením svých afghánských partnerů, vojáků i policistů. Působit má pouze na pěti místech v zemi.
Kromě Američanů je počítáno s účastí například německých, tureckých či italských vojáků. Česká republika by se měla podílet 300 vojáky, Slovensko několika desítkami lidí.
