29. listopadu 2017 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Mladá agentka KLDR s kolegou odpálili jihokorejský Boeing. Kim Ir-senovu akci nepřežilo 115 lidí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 23Diskuse
Boeing 707. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Boeing 707. | foto: Wikipedia.org

PRAHA Ten plán údajně vymyslel samotný severokorejský vůdce Kim Ir-sen a měl vyvolat napětí u jižních sousedů a v nejodvážnějších myšlenkách měl údajně vést i k narušení olympijských her v Soulu a postupnému sjednocení obou Korejí pod komunistickou nadvládou. Exploze letounu jihokorejských aerolinií si před 30 lety, 29. listopadu 1987, vyžádala 115 obětí. Letoun vyhodili do povětří dva agenti KLDR a celá událost svým průběhem i okolnostmi připomíná špionážní román.

Linka 858 Korejských aerolinií směřovala z Bagdádu do Soulu a letadlo typu Boeing 707 vybuchlo nad Andamanským mořem. Útok provedla teprve pětadvacetiletá severokorejská agentka Kim Hjon-hi s ostříleným kolegou Kim Song-ilem. Plán byl jednoduchý. Přes Moskvu, Budapešť, Vídeň a Bělehrad se dostat do Bagdádu, v letounu uložit výbušninu s časovým spínačem, při mezipřistání v Abú Zabí opustit letadlo a odletět přes jordánský Ammán do Říma a poté zpět do Pchjongjangu. Trochu se to však zkomplikovalo.

Dvojici, která se vydávala za japonské turisty, otce a dceru, se podařilo načasovat bombu a vystoupit v Abú Zabí. Letadlo o osm hodin později skutečně vybuchlo. Většinu obětí tvořili jihokorejští dělníci, kteří se vraceli domů z práce v bohatých zemích Blízkého východu.

Cyankálie v cigaretě

Kvůli problémům s vízy však pár musel odletět místo Ammánu nejprve do Bahrajnu, odkud chtěli pokračovat přes Ammán podle dohodnutého scénáře. Krátce před odletem z Bahrajnu však byli zatčeni. Podle pokynů se oba pokusili spáchat sebevraždu ampulkou s cyankáli schovanou v cigaretě, sebevražda se ale podařila jen Kim Song-ilovi.

Kim odvezli do Soulu a nastal kolotoč výslechů. Nejprve zapírala, nakonec se přiznala. V dubnu 1989 byla odsouzena k trestu smrti, později dostala od jihokorejského prezidenta milost. Za hlavního viníka byl totiž označen Kim Ir-senův režim a Kim Hjon-hi označili za oběť a za „živého svědka krutosti severokorejského vedení“.

Až při výsleších se svět dozvěděl podrobnosti o jejím životě. Narodila se 27. ledna 1962 v rodině diplomata a část dětství strávila na Kubě. V osmnácti letech si jí vybrala komunistická strana jako budoucí agentku. Naprosto v izolaci od rodiny prodělala tvrdý výcvik a v roce 1987 dostala svůj životní úkol. Podle jejích výpovědí celou akci vymyslel a osobně nařídil Kim Ir-senův syn Kim Čong-il, který svého otce v čele země vystřídal po jeho smrti v roce 1994 a který severokorejskému režimu vládl až do roku 2011, kdy zemřel.

Provdala se za jihokorejského agenta

Pět let po teroristickém útoku vydala Kim autobiografickou knihu Slzy mé duše (česky vyšla v roce 1997), která byla její zpovědí i omluvou obětem. Někteří experti ale pochybují o tom, nakolik je kniha skutečnou výpovědí bývalé agentky, protože některé pasáže připomínají spíše propagandu Jižní Koreje.

Kim se před lety provdala za bývalého jihokorejského agenta, se kterým má dvě děti. V roce 2009 se setkala s japonskou rodinou, jejíž členka byla v 70. letech unesena do KLDR, aby zde vzápětí vyučovala budoucí severokorejské agenty, včetně Kim, japonštinu. Nyní žije na neznámém místě, z obav před stále hrozící pomstou severokorejského režimu je pod neustálou ochranou. „Proč jsme se musela narodil v Severní Koreji? Podívejte se, co se mnou ten režim provedl,“ řekla před lety v jednom rozhovoru, které jinak téměř nedává. Její příbuzní prý skončili v pracovních táborech.

Teroristický útok z roku 1987 byl jedním z důvodů zařazení KLDR na americký seznam států podporujících terorismus. V roce 2008 byla země ze seznamu vyřazena, neboť Pchjongjang dočasně umožnil mezinárodní kontrolu svého jaderného programu. Počátkem tohoto měsíce ale hlavní bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa Herbert McMaster prohlásil, že USA kvůli severokorejským jaderným testům zvažují, že Severní Koreu opět na seznam zařadí.

ČTK
  • 23Diskuse




Najdete na Lidovky.cz