Střední třída patří ve Spojených státech dlouhodobě k nejvíc skloňovaným pojmům. Nejenom v dobách před volbami prezidenta nebo do Kongresu se jí ohánějí politici všech hlavních táborů.
Navzdory tomu je ale tato část společnosti v téměř všech velkých amerických městech a metropolitních regionech na ústupu.
Hlavním důvodem jsou klesající mzdy, rostoucí životní náklady či výrazný nárůst počtu bohatých domácností.
Dokládá to analýza washingtonského výzkumného institutu Pew Research Center, která zkoumala, jak se v období let 2000 až 2014 změnily příjmy nižší, střední a vyšší třídy ve Spojených státech.
#Chirp Pew Research Center metro area middle class https://t.co/JLmae61oFb #BizHour
— #ChirpAt #ChirpLtd (@TheChirpNetwork) 15. května 2016
Pokles s devíti z deseti případů
U domácností se středně vysokými příjmy byl přitom zaznamenán pokles v devíti z deseti zkoumaných případů. Konkrétně to znamená, že z 229 metropolitních oblastí, což jsou statistické jednotky stanovené federální vládou, poklesl podíl dospělých Američanů žijících ve středněpříjmových domácnostech na 203.
Zároveň vzrostl ve 160 regionech podíl nejnižší příjmové skupiny a ve 172 regionech si polepšily nejvyšší příjmové třídy.
‚Horší byla jen epidemie AIDS.‘ Svět ztracené generace bělochů se hroutí |
Do střední vrstvy řadí zveřejněná studie domácnosti, jejichž příjmy odpovídají aspoň dvěma třetinám a nejvýše dvojnásobku průměrného celostátního příjmu.
V případě průměrné americké domácnosti, která je tříčlenná, to znamená rozpětí v příjmech od 42 tisíc do 125 tisíc dolarů ročně. Nad touto pomyslnou hranicí patří daná domácnost do vyšší příjmové třídy.
Největší zastoupení domácností se středně vysokými příjmy vykazují například regiony ve státech Wisconsin, Illinois, Pensylvánie.Převedeno na jednotlivé americké státy, nejvíce domácností s vyššími příjmy je na severovýchodním pobřeží USA. Jedná se o pás zasahující státy Connecticut, Virginia, Maryland a District of Columbia, na jehož území leží hlavní město Washington.
Nejvíce domácností, které spadají do kategorie nižších příjmových skupin, lze naopak nalézt v Texasu, Arizoně nebo Novém Mexiku.
Nálada ve společnosti přeje neortodoxním politikům
Výzkumníci z Pew Research Center se tématu oslabování střední vrstvy věnovali v jiné studii, kterou vydali před několika měsíci. Ta ukazuje, že tradiční střední vrstva přestala tvořit většinu společnosti. Ještě v roce 1971 do ní šlo zařadit 61 procent Američanů, u nichž se soustřeďovalo 62 procent celkových příjmů.
‚Pět dolarů na hodinu je žebrota.‘ New York radikálně zvedá minimální mzdu |
Až do roku 2015 klesl podíl střední vrstvy pod padesátiprocentní hranici na 49,9 procenta. Stejně tak klesly i její celkové příjmy na 43 procent. Zároveň vzrostl podíl nižší třídy z 25 procent na 29 procent obyvatel. Ti mají devítiprocentní podíl na všech příjmech.
Zastoupení vyšší příjmové skupiny narostlo ze 14 procent v roce 1971 na 21 procent v roce 2015, přičemž tato třída soustřeďovala 49 procent celkových příjmů. To je v porovnání s rokem 1971 o dvacet procent víc.
Zmíněná data jsou vodou na mlýn kritikům ekonomické politiky současného amerického prezidenta Baracka Obamy. Ti totiž mohou argumentovat, že vládou deklarovaný ekonomický růst a stabilní situace na trhu práce se téměř vůbec neodráží ve výši příjmů většiny amerických domácností.
A jak dokazují analýzy dosavadního průběhu primárních voleb obou velkých amerických stran, je to především znejistěná střední vrstva společnosti, z níž pocházejí voliči republikána Donalda Trumpa i demokrata Bernieho Sanderse.
Rodokmen: Trump a Clintonová jsou příbuzní, potomci cizoložství v královské rodině |
Oba politici brojí proti stávajícímu politickému a ekonomickému establishmentu a údajné neschopnosti federální vlády zlepšit životní situaci Američanů. Mezi stoupence Trumpa a Sanderse přitom patří často bílí voliči, kteří se cítí být nejvíce ohroženi potenciálním společenským sestupem.
Některé další prognózy počítají s tím, že do roku 2020 by mohly nejnižší příjmové skupiny představovat třetinu společnosti. Tento potenciální nárůst souvisí s vysokou mírou zadlužení domácností, a to hlavně u kreditních karet.
V únoru 2016 činil dluh na kreditních kartách u průměrné domácnosti 15 863 dolarů. Další velkou položkou jsou rostoucí nájmy. Pokud by například v té době splaskla realitní bublina, která by vedla k dalšímu zadlužení, mohl by vzrůst podíl nejnižších příjmových skupin až na 40 procent.
