Patří mezi hlavní americké znalce střední Evropy. Diplomat Daniel Fried byl před několika lety kupříkladu součástí týmu, který s Českem a Polskem vedl vyjednávání o umístění prvků protiraketové obrany.
Nyní Fried dostal nový úkol: je koordinátorem americké sankční politiky vůči Rusku, jež svým agresivním postojem ohrožuje Ukrajinu.
Český premiér Bohuslav Sobotka účinnost sankcí v poslední době několikrát zpochybnil. Fried však jejich smysl v telefonickém rozhovoru s českými médii včetně LN obhajoval.
PSALI JSME: |
„Je důležité, aby Češi pochopili, že fungují,“ uvedl k sankcím. Během rozhovoru zároveň ale zdůraznil, že není jeho úkolem, „aby Čechům říkal, co si mají myslet“. Spojené státy se však prý poučily z roku 1938. „Nepodíleli jsme se na úsilí zastavit agresi proti Československu a zaplatili jsme za to všichni,“ uvedl.
Přímý a nepřímý dopad
Fried naznačil, že ruská agrese Západ vyvedla z víry, že období, kdy bylo možné získat v Evropě teritoriální zisky, patří do minulosti. „Ruské akce představují výzvu pro svět a evropský řád po konci studené války,“ podotkl. Diplomat zdůraznil, že sankce nejsou politikou. „Politikou je podpora Ukrajiny,“ podotkl. Jinak řečeno, sankce nejsou samospasitelné, nýbrž pomáhají při nastolení podmínek nutných k řešení problému.
Takové tvrzení se sice na první pohled může zdát banální, Fried si to ale rozhodně nemyslí. „Mají velký přímý a ještě větší nepřímý dopad,“ opakuje. Jako důkaz cituje pokles kurzu rublu, útěk kapitálu z Ruska nebo pokles růstu ruské ekonomiky.
„Odliv kapitálu z Ruska se pro letošní rok očekává v hodnotě až sto miliard dolarů (přes 2,1 bilionu korun – pozn. red.),“ řekl. Fried si rovněž všiml toho, že Rusové si na růst cen potravin čím dál tím více stěžují.
Spojené státy jsou podle něj připravené nést následky, které ruské sankce mohou přinést jeho ekonomice. Jinak by prý spojence nemohly žádat, aby učinili totéž.
Americké firmy v poslední době čelily ruským výhružkám, že kvůli sankcím přijdou o kontrakty. I tak jsou Američané odhodlaní v sankčním kurzu pokračovat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Břímě musíme nést všichni
Podle Frieda je nutné, aby břímě sankcí nesli všichni, a to i kvůli nutné solidaritě. Dodal, že sankce mají na Rusko mnohem větší dopad, než jaké rány zatím utrpěl Západ. Přesto si uvědomuje, že nejsou příjemné.
EU se i proto nedávno podle agentur dohodla na nových opatřeních na podporu producentů potravin, které zasáhlo ruské embargo. Moskva totiž v srpnu zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí.
Jaké budou další kroky Západu? Fried naznačil, že další postup záleží především na tom, co se bude dít na Ukrajině. Dohodnuté příměří je totiž naplňováno jen z části.
Podle Frieda by Rusko mělo uznat právo Ukrajinců rozhodovat o svém osudu. Stát se může i to, že Západ zmírní část sankcí i bez navrácení Krymu, který Rusko anektovalo. V této souvislosti Fried uvedl, že některé sankce byly na Rusko cíleny právě kvůli okupaci Krymu.
Fried není jediný důležitý západní diplomat či politik, který doufá, že sankce nakonec zaberou. To, zda se tak skutečně stane, ale záleží nejen na tom, jak odvetná opatření zasáhnou ruskou ekonomiku, nýbrž hlavně na tom, co z toho vyvodí Vladimir Putin.
