Pensylvánie rozhodně není pouze jedním z padesáti federálních států USA. A hlavně: jde o území, které již nejednou významně promluvilo do amerických prezidentských voleb.
V rámci amerického volebního systému se v Pensylvánii způsobem „vítěz bere vše“ hraje o dvacet volitelů, což je víc než dost. Od počátku 90. let 20. století až do roku 2012 tu vítězili stabilně a vesměs se zřetelným rozdílem demokraté. Šok přišel před čtyřmi lety, kdy Pensylvánii získal, byť velmi těsným rozdílem 0,7 procentního bodu, Donald Trump.
Dvacet pensylvánských volitelů tehdy podstatnou měrou přispělo k jeho celkovému nečekanému volebnímu triumfu – navzdory faktu, že demokratická kandidátka Hillary Clintonová tam měla podle předvolebních průzkumů Trumpa hladce porazit.
Filadelfie, Pittsburgh a „zbytek“
Institut Václava Klause: Volby v USA potvrdily rozpolcenost společnosti a slabiny volebního systému |
Jenže není Pensylvánie jako Pensylvánie. Jestli někde platí, že obyvatelstvo velkých měst volí naprosto jinak než lidé žijící na venkově a v menších sídlech, tak je to právě tady. Stačí se podívat jak to bylo před čtyřmi lety. Ve Filadelfii, jejíž metropolitní oblast (ovšem přesahující do sousedního státu New Jersey) má šest milionů obyvatel, volilo Clintonovou 82 procent populace a v druhém největším Pittsburghu brala demokratická kandidátka tři čtvrtiny hlasů. Zato na „venkově“ to bylo právě obráceně – tam vládla červená, tedy barva Republikánské strany.
Ať to letos nakonec dopadne jakkoli – korespondenční hlasy se budou v Pensylvánii zřejmě sčítat dlouho a konečné výsledky budou známé buď ve čtrvtek nebo v pátek. Dualita mezi městem a venkovem se jistě potvrdí i letos.
Napovídala tomu i atmosféra ve Filadelfii ještě před začátkem hlasování. Zatímco celé město bylo polepeno portréty Joea Bidena a jeho možné viceprezidentky Kamaly Harrisové, i skalní voliči demokratů si tam uvědomovali, že Filadelfie není celá Pensylvánie.
„Myslím, že tu máme (demokraté – pozn. red.) velké šance. Nechci to ale zakřiknout,“ řekl koncem minulého týdne agentuře Reuters mladý Bidenův volič, který se představil jako Connor.
  |
Rovnice „modrá města, červený venkov“ přitom v Pensylvánii zdaleka neplatila vždy, naopak. Od konce americké občanské války (1861–1865) až do 30. let 20. století byla Filadelfie „pevností“ Republikánské strany: její kandidáti tu s přehledem vítězili, a ve městě se dokonce konal první celoamerický republikánský kongres. Všechno ale změnila hospodářská krize 30. let, kdy se město politicky „otočilo“ o 180 stupňů: od té doby ve Filadelfii vždy vítězí demokraté.
Zato pensylvánský venkov zůstal konzervativní a pokles životní úrovně v 70. a 80. letech v souvislosti s úpadkem průmyslu (část Pensylvánie spadá do tzv. rezavého pásu) mnoho obyvatel v opozici vůči „moderním“ trendům jen utvrdilo.
Republikánům nahrává i věková struktura, neboť Pensylvánie patří demografickým složením mezi nejstarší federální státy USA – a republikánští kandidáti se u starších voličů tradičně těší větší oblibě než demokraté.
Bidenovo rodiště
Není tedy divu, že právě Pensylvánii si oba aktuální soupeři, Biden i Trump, vybrali v posledních dnech před volbami jako dějiště hned několika předvolebních mítinků. Pro Joea Bidena je tu navíc ukryt ještě jeden symbol: demokratický prezidentský kandidát se totiž v tomto státě, konkrétně v severovýchodním městě Scranton, v roce 1942 narodil. Přinese mu to šťastnou hvězdu?
