Informovala o tom agentura Reuters. V referendu o ústavním zakotvení vstupu do EU jako cíle země se podle předběžných výsledků po sečtení necelé čtvrtiny hlasů vyslovilo zhruba 57 procent voličů proti a přibližně 42 procent pro.
V prezidentských volbách v Moldavsku žádný z kandidátů zřejmě nezískal více než 50 procent hlasů. Zemi tak pravděpodobně 3. listopadu čeká druhé kolo.
Stávající proevropská prezidentka Maia Sanduová podle předběžných výsledků - po sečtení 14 procent odevzdaných hlasů - získala 34 procent hlasů, zatímco nejsilnější protikandidát Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou obdržel 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters na základě sdělení volební komise.
Do 16:00 místního času (15:00 SELČ) odevzdalo hlas v prezidentských volbách 1,1 milionu voličů, tedy 39 procent oprávněných voličů, uvedla DPA s odvoláním na místní média. V roce 2020 přišlo k prvnímu kolu prezidentských voleb pouze 215 tisíc voličů. Hlasování skončilo ve 20:00 SELČ.
Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.
Moldavsko, které sousedí s Rumunskem a Ukrajinou, se od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 střídavě orientuje prozápadně a prorusky.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu ze zosnování pokusu o svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu.
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl země.
„O našem osudu se rozhodne v neděli. Na hlasu každého záleží, ať už jsme kdekoliv,“ uvedla v pátek Sanduová, která je pro vstup země do unie. Jiných pět prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali.
Moldavskou politiku ovlivňuje rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Proevropské směřování a integraci Moldavska do EU prosazuje Sanduová, která ve volbách v roce 2020 porazila tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona. Pod jejím vedením Moldavsko letos v červnu formálně zahájilo přístupová jednání s EU.
Referendum o zakotvení vstupu do EU jako cíle země má podle prezidentky zabránit možné změně proevropského směřování státu v případě střídání u kormidla moci.
Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech. Agentura Reuters přitom upozornila, že úřady soupisky už řadu let neaktualizovaly, ačkoliv řada lidí emigrovala.
Rusko se snaží vstupu země do EU zabránit
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do EU.
Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šor pochybení odmítl, platby jsou podle něj legální.
Loni moldavský soud Šora v jeho nepřítomnosti uznal vinným z podílu na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) a vyměřil mu 15 let vězení.
Moldavské úřady tento týden uvedly, že odhalily program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku ve vyvolávání občanských nepokojů.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky.
Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko od té doby v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
