Moldavsko – jeden z nejchudších států Evropy mezi Ukrajinou a Rumunskem – se přestalo účastnit všech aktivit SNS už v roce 2023. „Dovolte mi jen říci, že jsme v procesu potvrzení vypovězení tří dohod se SNS,“ řekl v pondělí Popşoi stanici Radio Moldova s odkazem na dohody, které daly v roce 1991 vzniknout této organizaci.
„Vypovězení těchto tří dohod bude znamenat, že budeme moci říci, že z právního hlediska už nejsme členem. Fakticky jsme naši účast pozastavili, ale de iure tam stále jsme,“ dodal.
Proevropská prezidentka Maia Sanduová, která stojí v čele snah o vstup Moldavska do Evropské unie do konce tohoto desetiletí, odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a viní Kreml, že se snaží svrhnout její vládu. Sanduová byla v roce 2024 zvolena na druhé funkční období a loni si její Strana akce a solidarity udržela většinu v parlamentních volbách.
Během posledních 150 let bylo Moldavsko součástí carského Ruska, Velkého Rumunska i Sovětského svazu. V posledních třiceti letech byly vlády v Kišiněvě někdy nakloněny Rusku, jindy naopak proti úzkým vztahům s Moskvou.
Sanduová minulý týden řekla, že pokud by se nyní konalo referendum o znovusjednocení s Rumunskem, hlasovala by pro. Bylo to poprvé, kdy se nějaký moldavský lídr k takovému postoji přihlásil.
Šéf proruské opoziční Socialistické strany a bývalý prezident Igor Dodon označil rozhodnutí vystoupit ze SNS za „nepřijatelné“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak řekl, že rozhodnutí Moldavska opustit SNS nebylo nečekané s ohledem na skutečnost, že moldavští zástupci se fungování organizace už delší dobu neúčastní. Moldavsko podle něj směřuje k odmítání jakýchkoliv vztahů s Ruskem, což Kreml vnímá s lítostí.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý poznamenal, že Moldavsko svým směřováním k „pohlcení“ Evropskou unií i úvahami uspořádat referendum o sjednocení s Rumunskem ničí svou státnost.
SNS nyní tvoří devět z patnácti bývalých republik Sovětského svazu. Kromě Moldavska a Ruska jsou to Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Z organizace vystoupila Gruzie po válce s Ruskem v roce 2008 a také Ukrajina po proevropské revoluci na Majdanu v 2014.
Pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva do SNS nikdy nevstoupily a od počátku směřovaly k integraci do Evropské unie a NATO. Turkmenistán není formálně členem SNS, ale má status přidruženého člena.
