Po sečtení všech odevzdaných hlasů se podle ústřední volební komise pro úpravu ústavy vyslovilo 50,46 procenta voličů. Obyvatelé někdejší sovětské republiky odpovídali na otázku, zda podporují změnu ústavy s ohledem na budoucí členství v Evropské unii.
„Moldavský lid promluvil: naše budoucnost v EU bude nyní zakotvena ústavně. Spravedlivě jsme bojovali v nespravedlivém boji - a vyhráli jsme. Ale boj neskončil. Budeme nadále usilovat o mír, prosperitu a svobodu utvářet si vlastní budoucnost,“ uvedla v pondělí odpoledně Sanduová.
„Gratuluji Moldavanům a tobě, Maio Sanduová. Znovu jste to dokázali,“ uvedla von der Leyenová. Podle ní Moldavsko v hlasování ukázalo, že je nehledě na ruskou hybridní taktiku nezávislé, silné a že si přeje evropskou budoucnost.
Podle předvolebních průzkumů evropskou integraci podporuje asi 60 procent obyvatel nejchudší země Evropy. Jenže prezidentkou prosazené referendum nakonec bylo daleko větší drama, než se čekalo.
Průběžné výsledky zveřejněné několik hodin před finálním sečtením hlasů ukazovaly, že asi 52 procent voličů odpovědělo „ne“ a 47 procent „ano“. Podle analytiků se ale na závěr sčítaly hlasy ze zahraničí, což se ukázalo jako příznivé pro proevropský tábor, píše agentura Reuters.
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla Sanduová po sečtení 90 procent hlasů, kdyby byly váhy hlasování nakloněny spíše k odpovědi „ne“.
„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Peter Stano v pondělí řekl, že Moldavsko před dvojím nedělním hlasováním čelilo bezprecedentnímu zastrašování a zahraničnímu vměšování ze strany Ruska a jeho spojenců.
Kreml dal najevo, že nedělní volby nepovažuje za svobodné. „To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Pokud tvrdí, že nedostala hlasy kvůli určitým zločineckým skupinám, musí předložit důkazy,“ řekl Peskov na adresu Sanduové.
Dodal také, že by bylo dobré, aby vysvětlila tak velkou část hlasů, které nesouhlasí s její politikou. „Jsou to také zločinecké gangy? Nebo chce říct, že moldavští občané, kteří s ní nesouhlasí, jsou spojováni se zločineckými skupinami?“ ptal se mluvčí Kremlu.
Sanduová pokračuje do druhého kola voleb
Moldavané vedle referenda hlasovali i v prezidentských volbách. Stávající šéfku státu Sanduovou podpořilo asi 42 procent voličů.
Jejím soupeřem ve druhém kole volby bude 3. listopadu bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal okolo 26 procent hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct politiků.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“. Snahu o integraci Moldavska do EU nicméně vnímá jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy s Moskvou zhoršily. Moldavská vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Kreml z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
