„Rusko chce od podzimu ovládat Moldavsko a připravuje bezprecedentní vměšování do zářijových voleb,“ řekla Sanduová na tiskové konferenci.
„Neodpovídá to skutečnosti. Rusko se nevměšuje do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naopakj obvinil Kišiněv z porušování volebních práv moldavských občanů, kteří žijí v Rusku.
Sanduová svolala bezpečnostní radu, aby projednala opatření proti dezinformačním manipulacím a zahraničnímu vměšování do voleb, poznamenal ruský list Kommersant. Připomněl, že minulý týden ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, usnadňující život Moldavanům žijícím a pracujícím v Rusku; mluvčí Sanduové označil Putinův dekret za další pokus Kremlu ovlivnit výsledek voleb. Rovněž minulý týden se tři opoziční strany rozhodly spojit do volební koalice s komunisty.
Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho. Kišiněv uvedl, že Dostál „je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost“ Moldavska.
Země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu má v posledních letech napjaté vztahy s Moskvou, kterou obviňuje z vedení hybridní války, vměšování do voleb a šíření dezinformací s cílem svrhnout moldavskou prozápadní vládu a zmařit cestu Moldavska do Evropské unie.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor asi 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
