Kreml potvrdil ochotu prodloužit odzbrojovací dohodu s USA. Má vypršet už 5. února |
„Nemyslím si, že nám bude hůř, pokud jde o výměnu vedení v USA. Nic se nezmění,“ lakonicky odpověděl ruský prezident Vladimir Putin na nedávném jednání Státní rady. Všetečný dotaz na změnu rusko-amerických vztahů s obavou položil šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov.
Vladimir Putin jako vládce Ruska měl co do činění se čtyřmi americkými prezidenty. Teď přichází na řadu pátý. A snad proto z Kremlu navenek sálá mírně flegmatický postoj.
„Nemyslím si, že náhle dojde mezi Putinem a Bidenem k porozumění. Před třemi lety se v Helsinkách sešel ruský prezident s Donaldem Trumpem. Oba byli po jednání pozitivně naladěni, avšak na následujícím vývoji rusko-amerických vztahů se to neodrazilo,“ říká pro Lidovky.cz ruský politolog Alexandr Asafov.
Naivní představy
Expert podotýká, že Rusko od nového šéfa Bílého domu nic neočekává. „Rusko se zabývá svou domácí a zahraniční agendou. Američané dělají to samé. Bylo by naivní si myslet, že od střetu o globální dominanci přejdeme ke konstruktivní spolupráci ve prospěch nějakého společného cíle. Ať už se jedná o let na Mars, nebo vývoj léku proti koronaviru,“ míní Asafov.
Po čtyřletém prezidentování Donalda Trumpa, který zpočátku flirtoval s přívětivější politikou vůči Moskvě, ale nakonec po sobě zanechal dědictví v podobě solidního balíku mimořádně nepříjemných protiruských sankci, Joe Biden může už jen překvapit.
Biden byl jako viceprezident svědkem krachu restartu vztahů USA s Ruskem, o které se Barack Obama pokusil v roce 2009. Jako jeho vzdálený nástupce se spíš bude soustředit na otázky, v nichž existuje jiskra naděje, že se s Moskvou může domluvit.
„S Bidenem bude lehčí jednat o některých konkrétních záležitostech,“ sdělil serveru Lidovky.cz ředitel Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Fjodor Vojtolovskij. Amerikanista nevylučuje, že k dílčím úspěchům může dojít. Kvůli sankcím a toxické atmosféře panující mezi Moskvou a Washingtonem však pouze v jediné oblasti, v oblasti bezpečnostní.
Shoda na kontrole zbrojení?
„Jedním z témat, v němž je možné sblížení mezi Ruskem a USA, je kontrola zbrojení. Jde především o prodloužení dohody o snižování počtu jaderných zbraní START 3. Biden ještě během předvolební kampaně prohlásil, že na rozdíl od Trumpa podporuje prodloužení platnosti dohody o pět let. To Moskvě vyhovuje,“ vysvětluje politolog. A jak dodává, není času nazbyt. Dohoda podepsaná v Praze v dubnu 2010 může přestat platit už začátkem letošního února.
  |
Vojtolovskij míní, že Moskva a Washington dále mohou najít společnou řeč v otázce íránské jaderné dohody nebo moratoria na rozmístění balistických raket krátkého a středního doletu v Evropě a evropské části Ruska. „Trumpovo rozhodnutí odstoupit od této dohody se podepsalo na evropské bezpečnosti a přineslo přitvrzení konfrontace mezi Ruskem, USA a NATO,“ dodává.
Jisté vyhlídky na shodu Kremlu a Bílého domu v těchto bodech existují. Podle experta to naznačuje jmenování první náměstkyní ministra zahraničí Wendy Shermanové, která se podílela na jednáních o ukončení jaderných zbrojních programů Íránu a KLDR.
Kreml bude zcela jistě znervózňovat Bidenův zájem o tradiční ruské hájemství – postsovětský prostor. A to nejen o Ukrajinu, k níž má nový americký prezident blízko. Ruské vedení se obává, že šéf Bílého domu může splnit Gruzii její sen o členství v NATO.
Bidenovo prezidentství připadne na období, kdy se Vladimir Putin bude rozhodovat kam dál. Jestli předá moc svému nástupci, či bude pokračovat ve vládnutí, jak mu to umožňuje loni novelizovaná ruská ústava. V Moskvě se obávají, že Washington může v tomto citlivém období usilovat o destabilizaci země. Třeba aktivnější podporou ruské občanské společnosti, na což je Putinův režim háklivý.
„V této oblasti existuje riziko nových sporů a vzájemných propagandistických výpadů. Nerozumím ale, komu to prospěje. Bude to politický ping-pong,“ uzavírá Vojtolovskij.
