Ukrajina na oficiálním seznamu úhlavních nepřátel Ruska chybí, ale zaujala důstojné místo v jiné kategorii – kategorii „dlouhodobá ohniska nestability“. Tady je jí přisouzena ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který svým podpisem pod zvláštním prezidentským výnosem ve čtvrtek stvrdil obnovení strategie národní bezpečnosti Ruska, jedna z čelných pozic. Přičemž z hlediska Moskvy je Ukrajina významnějším centrem nestability právě proto, že se nachází „v Evropě, bezprostředně u hranic s Ruskem“.
Částečně zodpovědné jsou údajně za tento stav i USA a EU, když podpořily „protiústavní státní převrat na Ukrajině“. Především Američané, kteří používají metodu „barevných revolucí“ a „hybridních válek“, tak podle ruských komentátorů zasahují negativně do vývoje v postsovětském prostoru, vytváří zde záměrně ohniska napětí a brání integraci bývalých sovětských republik. Moskva vnímá Američany jako vetřelce, kteří zasahují do výhradní sféry ruského vlivu. Podobně přibližování se NATO k ruským hranicím je další významnou hrozbou, které se chystá Moskva v budoucnu čelit.
Obavy z vývoje ekonomiky
Obnovování tohoto základního dokumentu, kterým je zajišťování národní bezpečnost země, probíhá podle zákona jednou za šest let. Poslední redakce strategie byla provedena v roce 2009, jde tedy o pravidelné doplnění, nikoliv o mimořádné vydání. Zároveň je ale tento závažný dokument obnovován poprvé od vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu, anexe Krymu i zapojení Ruska do války v Sýrii. Všechny tyto aspekty nová redakce obsahuje.
Stejně jako Ukrajina ani USA nejsou otevřeně označeny za nepřítele, přesto z textu vyplývá, že představují pro ruský stát značné nebezpečí. „Zahraniční politika Ruska vyvolává odvetné kroky USA a jejich spojenců, kteří chtějí dominovat,“ píše se v textu. Ovšem na druhé straně nová ruská strategie spočívá podle nového dokumentu ve snaze budovat partnerství s USA, neboť v řadě oblastí mají velmoci stejné zájmy.
Rusko zažaluje Kyjev. Kvůli neplacení dluhu |
Moskva má na mysli bezpochyby především zájmy ekonomické. Navíc z dokumentu jasně vyčnívá několikrát se opakující motiv: Rusko pokládá samo sebe a Spojené státy za dvě největší síly ve světě, které jsou společně zodpovědné za „stav mezinárodního společenství“. To z nich chtě nechtě činí partnery. Na EU se vzhledem k jejímu vojenskému potenciálu Kreml dívá poněkud s despektem.
Obavy z ekonomického vývoje jsou pro Rusy podle zveřejněného dokumentu velmi důležité. Jeho autoři varují před hrozícím „opakováním globálních ekonomických krizí“. Ihned ale následuje ujištění, že v „Rusku je vytvořen stabilní a odolný základ pro zvyšování ekonomického, politického a vojenského i duchovního bohatství a potenciálu země“.
Mezi hlavní vojenské hrozby jsou v ruské doktríně řazeni nejen teroristé, jejichž možnost získat jaderné zbraně se zvyšuje, ale i zahraniční tajné služby a kybernetické útoky, kterými mohou Rusko ohrožovat.
V této souvislosti v textu stojí, že „použití vojenské síly na obranu ruských národních zájmů je možné, pouze pokud všechna nenásilná opatření se ukázala být neefektivní“. Rusko je tedy oprávněno bez jakýchkoliv mezinárodních rezolucí zasahovat samostatně třeba i v Sýrii. Právě chaos v této zemi a zrod organizace Islámský stát Moskva přičítá na vrub opět Američanům. Používali prý politiku „dvojího metru“ vůči různým teroristickým skupinám.
Ruská média připomínají nedávný rozhovor ruského tajemníka bezpečnostní rady RF Nikolaje Patruševa, jednoho z autorů vojenské doktríny Ruska, pro vládní list Rossijskaja gazeta. Vysoký úředník sice uvedl, že nová strategie národní bezpečnosti se orientuje především na boj s terorismem a radikalismem. Ale za růst těchto negativních tendencí činíPatrušev zodpovědné mimo jiné i USA, což je obsaženo iv dokumentu.
„K šíření terorismu, extremismu, náboženské a etnické nesnášenlivosti přivedla praxe změny legitimních režimů,“ uvedl Patrušev s tím, že za těmito změnami stojí právě Washington.
