Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Moskvě odpověď Západu nestačí. Navyšování počtu vojáků u hranic s Ukrajinou stále pokračuje

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se ve švýcarské Ženevě sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. (21. ledna 2022) foto: Reuters

Podle Ruska nereagovaly Spojené státy a Severoatlantická aliance na jeho hlavní požadavky. Zároveň dál posílá vojáky na hranice s Ukrajinou.
  19:10

Uplynulo jen několik hodin od chvíle, co americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal na ruském ministerstvu zahraničních věcí oficiální odpovědi Spojených států a NATO na ultimáta ruské vlády v souvislosti s krizí na hranici s Ukrajinou.

První reakce ruské strany na sebe nenechala dlouho čekat. „Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace,“ uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle jeho slov o tom ovšem není v dokumentu ani zmínka. Ministr dodal, že odpovědi doručené Západem vytvářejí prostor pouze pro jednání o druhořadých otázkách.

Rusko v prosinci loňského roku předalo Západu seznam několika požadavků, jež měly z pohledu Kremlu být základem nových bezpečnostních vztahů mezi Západem a Ruskem. Moskva chtěla tímto způsobem získat příslib, že NATO se nebude rozšiřovat do východní Evropy, že vojska Aliance budou stažena z dosud přijatých členských států ve střední a východní Evropě. Stejně tak, že v regionu nebudou rozmístěny žádné útočné ani jaderné zbraně.

Ve hře je obnovení misí v Bruselu a Moskvě

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to později komentoval slovy, že dokument předaný americkým velvyslancem Sullivanem nevzbuzuje optimismus, avšak ukazuje, že obě strany mají zájem na pokračování dialogu.

Aliance v odpovědi na ruské požadavky nabídla Moskvě rozhovory s cílem zlepšit vztahy. „Jsme připraveni vyslechnout obavy Ruska a vést skutečnou diskusi, jak uchovat a posílit zásadní principy evropské bezpečnosti,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. K nim podle něj ovšem patří i právo všech států rozhodnout samostatně, jakou cestou se vydají.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken už předtím naznačil, že možnost k dohodě vidí u pořádání vojenských cvičení v Evropě, případně při kontrole zbrojení. V rámci kroků, jež mají obnovit vzájemnou důvěru, Aliance také mimo jiné navrhla znovuotevřít diplomatické mise v Moskvě a Bruselu, které byly kvůli podezřením z možné špionážní činnosti v minulých měsících uzavřeny.

Stejně by podle NATO mohla být zesílena komunikace mezi oběma stranami, čímž by se mohly vzájemně a s předstihem informovat o plánovaných vojenských cvičeních jedné nebo druhé strany.

Západní tajné služby mezitím přišly s informací, že soustřeďování ruských jednotek dál pokračuje bez ohledu na výsledek další rozhovorů, dokonce ještě v rychlejším tempu než dosud. Nyní by tam mohlo být podle jejich odhadů rozmístěno až 120 tisíc vojáků. K nim je ještě třeba připočítat na 35 tisíc ozbrojenců z řad separatistů podporovaných Ruskem. Podle slov vysoce postaveného vojenského zpravodaje, na nějž se odvolává agentura Reuters, je třeba počítat s tím, že celkový počet vojáků se v příštích dnech ještě výrazně zvýší.

Česko i Slovensko podporují rozmístění jednotek NATO

V Bruselu se ve čtvrtek konalo jednání ministrů zahraničních věcí NATO. Šéf české diplomacie Jan Lipavský, jenž se při této příležitosti setkal poprvé s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem, poté řekl, že Aliance zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků. Ty podle něj ohrožují i české zájmy.

NATO zvažuje umístění jednotek i na Slovensku. Česko by se mělo podílet, míní Lipavský

„Jednoznačně jsme odmítli, že nám někdo bude určovat, koho si smíme na své území pozvat a koho ne,“ prohlásil ministr. Lipavský také naznačil možnost, že by na východním křídle Aliance mohly být nasazeny nové jednotky, do nichž by mohli být zapojeni i čeští vojáci. „Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ prohlásil Lipavský.

V podobném duchu se vyjádřil i slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Podle něj by mohlo jít o bojovou jednotku s tisícovkou vojáků, jež by byla rozmístěna na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Korčok připomněl, že podobné vojenské sbory již nějakou dobu působí v Polsku a Pobaltí, kam byly rozmístěny poté, co Rusko anektovalo v roce 2014 Krym.

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou
Pro všechny šťastné andílky: Nenechte si ujít testování s Havlíkovou apotékou

Trápí vaše miminko opruzeniny, odřeniny od plenek, zarudlá místa, ekzémy a suchá pokožka po koupeli? Otestujte s námi zdarma léčivou mast od...

Mohlo by vás zajímat