Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

‚Královna mučení‘ ze CIA nezabránila 11. září, ego si léčila na vězních

Svět

  19:18
WASHINGTON - Jedna z nejpovolanějších odbornic na al-Káidu a zároveň žena, která díky pochybením nezabránila teroristickým útokům z 11. září a posléze se velmi aktivně podílela na mučení mnohdy nevinných vězňů. Taková je zkrácená vizitka nejmenované agentky CIA, o které i někteří její kolegové tvrdí, že by měla být za své činy souzena.
Americká Ústřední zpravodajská služba CIA (ilustrační foto)

Americká Ústřední zpravodajská služba CIA (ilustrační foto) foto: ČTK

Agentka se stala předlohou pro hlavní hrdinku známého filmu o lovu na Usámu Bin Ládina 30 minut po půlnoci, její filmové ztvárnění ji však oproti skutečnosti vykresluje v mnohem příznivějším světle.

„Královna mučení,“ jak ženu překřtila média, několikrát mylně vyhodnotila klíčové údaje, podávala svým nadřízeným i kongresu USA nepravdivé informace a podle některých zdrojů se „s chutí“ osobně podílela na mučení vězňů, z nichž minimálně jeden byl nevinný, píše The Telegraph.

Maya, filmový obraz agentky CIA, přezdívané „mučící královna“.

Asi největší kritika se na ni snesla za neschopnost zabránit teroristickým útokům z 11. září. Podle televizní stanice NBC měl její podřízený informace o tom, že dva členové al-Káidy, kteří se později na útocích podíleli, vstoupili na půdu USA. Nikdo však zprávu nepředal FBI ani s ní dále nepracoval. Podle Jane Mayer, investigativní novinářky a autorky publikace týkající se mučících praktik CIA, mohly tyto informace útokům zabránit.

Neexistující teroristé a mučení jako kompenzace

Po útocích se agentka osobně podílela na výslechu Chálida Šajcha Muhammada, vysokého představitele al-Káidy a jednoho z mozků 11. září. Vyšetřovatelům však poskytla špatné informace, které Muhammad po dlouhém mučení potvrdil. Vynucené přiznání poté vedlo k lovu na neexistující buňku al-Káidy v americké Montaně.

Pákistánský terorista Chálid Šajch Muhammad.

U výslechu a mučení Muhammada přitom byla přítomna na vlastní žádost. Podle některých si tak kompenzovala svá pochybení. Později sama aktivně mučila vězně, přičemž minimálně o jednom z nich je nyní známo, že byl nevinný.

Později stála za zadržením a půlročním vězněním a mučením makedonského občana Chálida al-Masrího, který měl tu smůlu, že se jmenoval podobně jako jiný muž, podezřelý z podílu na 11. září, Chálid el-Masrí. Po propuštění mu byla vyplacena kompenzace.

Přes všechna pochybení byla v roce 2007 povýšena a před kongresem posléze obhajovala mučení jako techniku, díky níž byly zachráněny „stovky amerických životů“. Tyto informace přitom nedávno zpráva o praktikách CIA vyvrací.

„Měla by stát před soudem“

Někteří kolegové se jí zastávají. „Je to mimořádně schopná analytička,“ řekl jeden z nich stanici NBC. „Ví o al-Káidě víc než kdokoli jiný z CIA. Nebála se dělat chyby, vždycky přišla se zajímavými informacemi,“ tvrdí.

Jiný bývalý zaměstnanec CIA však s jeho slovy nesouhlasí. „Za to, co během své služby dělala, by měla stanout před soudem,“ prohlásil.

CIA odmítá vyzradit identitu agentky s odůvodněním, že v současné atmosféře strachu a pomstychtivosti by to nebylo bezpečné. Jane MAyer ale tvrdí, že hlavním důvodem je ochrana reputace CIA. „Bez konkrétních jmen nemůže být nikdo hnán k zodpovědnosti,“ tvrdí.